Páka ovládání motoru (POM) byla u všech letadel vždy jedním z nejdůležitějších prvků v kabině. Postupně byla využívána, kromě své primární funkce i k umístění dalších ovladačů a přepínačů. To bylo vedeno snahou usnadnit pilotovi řízení stroje tím, že nemusel zbytečně pouštět z ruky POM například při rádiovém vysílání, nebo při zachytávání cíle zaměřovačem. Také u našeho nejrozšířenějšího cvičného proudového letounu Aero L-29 Delfín prošla páka přípusti určitým vývojem.
Konstruktéři letadla ji od počátku navrhli jako jeden celek s ovládáním palivového ventilu, aretací polohy soupáčí a otočnou rukojetí pro cílení zaměřovače. Vše bylo neseno na duralové základně s příslušnými konzolemi. Dále byly v systému integrovány přepínače VKV radiostanice, palubního telefonu, spouštění motoru a ukazatel připojení palubní sítě na pozemní zdroj. Postupným vývojem Delfína byl celý komplet poněkud upraven.
Pozdější sériové stroje dostaly jiný tvar rukojeti, kde přibyl ještě přepínač vysunutí a zasunutí brzdících štítů a bylo pozměněno umístění páky palivového ventilu s aretací. Také byl zjednodušen a lépe kryt svazek přívodních elektrických kabelů. Na prototypovém POM o rozměrech 310 x 180 x 140 mm a hmotnosti 1,1 kg bylo ještě téměř na každém dílu uvedeno, že se jedná o součástky pro L-29 s motorem M-701, zřejmě aby nedošlo k záměně s obdobnými díly pro motor Viper.
Zajímavý doklad vývoje naší letecké techniky získal VHÚ převodem v roce 1972 z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu Praha.