Celková nepřipravenost Rakouska-Uherska na válku se projevila i v počtu ruských válečných zajatců, jejichž neustále se zvyšující počty nebyla rakousko-uherská armáda zprvu schopna adekvátně zaopatřit. Jeden z největších zajateckých táborů v českých zemích, pevnostní město Josefov, tak v dobách vrcholící zajatecké krize hostil téměř 40 000 Rusů. Nejeden z nich nalezl v nevyhovujících podmínkách tábora smrt.
Mezi drobné artefakty upomínající na tuto smutnou kapitolu 1. světové války patří i prezentovaný hliníkový prsten, který v roce 1917 vyrobili v Josefově ruští váleční zajatci. Prsten je po stranách ozdoben vyrytými rostlinnými motivy a letopočtem 1914–1917. V místě klenotu je vsazena mosazná destička s kruhovým výřezem, na kterém je černou barvou namalován kříž.
Prsten měl patrně sloužit jako výměnný artikl při obchodním styku s místním obyvatelstvem. Použitý materiál i kvalita zpracování představují typickou ukázku zákopového umění 1. světové války.
Rozměry: vnější průměr 20,8 mm; vnitřní průměr 18,3 mm; šířka 4,6 – 8 mm
Prsten byl darován do sbírky tehdejšího Památníku osvobození v roce 1931.