Pruská jehlovka pro pionýry vzor 1869

V roce 1860 byly někdejší součásti technického praporu pruské armády reorganizovány z oddílů na pionýrské prapory (jeden byl gardový, osm řadových). Mužstvo řadových jednotek bylo od roku 1858 vyzbrojeno puškami, jež měly původ ještě ve francouzské kořisti po napoleonských válkách a u nichž byl původně křesadlový zámek transformován nejdříve na perkusní a posléze na systém Minié s drážkovanou hlavní a expanzivní střelou. Gardový prapor byl od roku 1866 vyzbrojen novou puškou s názvem „Zündnadelpioniergewehr U/M“, která vznikla transformací již nepoužívané myslivecké jehlovky vzor 1854. Úprava spočívala ve zkrácení hlavně o 140 mm a odstranění výsuvného píkového bodáku. Vytěrák nebyl součástí pušky, neboť po odstranění bodáku byla drážka v pažbě vyplněna dřevem. Hlaveň se spojovala s pažbou bez objímek, za pomoci šroubů a zástrčky.

Předpis z 21. května 1869 zavedl do výzbroje pionýrských praporů pruské armády nový model jehlovky (Zündnadelpioniergewehr M/69). Tato zbraň se od staršího vzoru U/M odlišovala pouze tím, že pažba neměla lícnici a její součástí byl opět celoželezný vytěrák, uložený ve dvou trubicovitých pouzdrech. Z dochovaných a publikovaných exemplářů je patrné, že vesměs všechny kusy vyrobila královská zbrojovka ve Špandavě. Naprostá většina z nich není opatřena rokem vydání ani značením jednotky a číslem zbraně.

Vzhledem k tomu, že tyto kusy jsou prakticky v neporušeném stavu, zdá se pravděpodobné, že je jednotky nikdy nepřevzaly. Zřejmě to souviselo s tím, že v době mobilizace roku 1870 byl počet vyrobených kusů tak nízký (v odborné literatuře se udává číslo 5 737), že nemohlo dojít k jednotnému přezbrojení, a zbraně tak zůstaly ve skladech. Všechny tyto okolnosti činí z této poslední pruské vzorové jehlovky ze sběratelského i muzeálního hlediska skutečnou raritu.

Ve sbírce Vojenského historického ústavu Praha se nachází jeden exemplář pionýrské jehlovky vzor 1869. Byla vyrobena v roce 1869 ve špandavské zbrojovce a díky značení na pouzdru závěru a na železné botce víme, že byla vydána 12. praporu královských saských pionýrů (místo posádky v Drážďanech) jako 185. zbraň 3. setniny. Značení „12. P. 3. 185.“ však pochází až z období po vzniku Německého císařství, kdy byly jednotlivé vojenské jednotky očíslovány podle pruského vzoru.

Jehlovka byla do sbírky Vojenského historického ústavu Praha převedena v roce 1947 ze zbrojnice ve Vršovicích.

TECHNICKÉ ÚDAJE:

• Ráže: 15,3 mm
• Délka: 1 103 mm
• Hmotnost: 3 960 g