Pruská pěchotní puška vzor 1841

Pruská pěchotní puška vzor 1841

Pruská armáda byla jako první na světě vyzbrojena puškami, u nichž byl náboj do hlavně vkládán zezadu. Autorem pruských pušek byl Nikolaus Dreyse (1787–1867), který již ve dvacátých letech 19. stol. náhodně objevil, že k vznícení perkusní zápalky není nutný úder kohoutku na celou plochu zápalky, ale že k tomu stačí pouhé bodnutí jehlou. Využitím tohoto objevu byla v roce 1827 sestrojena puška s dlouhým jehlovým úderníkem, podle něhož se Dreysovy zbraně začaly nazývat jehlovky. Dreyse pro ně sestrojil i vlastní speciální náboj zasouvaný do hlavně ústím pomocí nabijáku, stejně jako u jiných dobových předovek. Teprve po nehodách, k nimž docházelo při nabíjení jehlovek – předovek, uplatnil Dreyse svoji myšlenku u pušek – zadovek a sestrojil odsuvný válcový závěr, jímž se trvale zapsal do dějin zbrojní techniky.

Do pruské výzbroje byla Dreyseho jehlovka zavedena jako pěchotní puška vzor 1841 a poprvé byla použita v revolučních letech 1848–1849. Od konce 18. století bylo běžné, že různé armádní jednotky používaly odlišné varianty pušek, majících shodnou základní konstrukci, ale lišících se délkou hmotností i dalšími detaily (konstrukce hledí, bodák apod.). Bylo tomu tak i v pruské armádě a po pěchotní pušce vzor 1841 vznikla postupně řada dalších modelů. Myslivecká puška vzor 1849 se neosvědčila a byla nahrazena mysliveckou puškou vzor 1854 s vysouvacím bodákem trvale umístěným na zbrani. Husaři a dragouni obdrželi karabinu vzor 1857 a fysilíři pušku vzor 1860.

Dreyseho konstrukce byla perspektivním řešením a jím vynalezený válcový závěr, zdokonalený později dalšími konstruktéry, se v loveckých a sportovních puškách používá dodnes. Přesto v době prusko-rakouské války 1866 měly pruské jehlovky v mnohém horší parametry než rakouské předovky systému Lorenz. Měly menší přesnost a průbojnost střely a kratší dostřel. Měly i větší hmotnost, větší ráži a také řadu technických nedostatků, k nimž patřilo nedokonalé utěsnění závěru proti unikání prachových plynů, časté lámání jehlového úderníku apod. Jedinou velkou výhodou pruských jehlovek, jež se však ukázala být podstatnou a jež byla zesílena i nevhodnou rakouskou taktikou, bylo snadnější nabíjení a dva a půl až třikrát větší rychlost palby.

Jehlovka byla do sbírky VHÚ získána v roce 1946 převodem ze zbrojnice Ořechovka.

Délka 1 420 mm, délka hlavně 865 mm, ráže 15,2 mm, hmotnost 4 820 g.

 

Aktuálně



V Armádním muzeu Žižkov vyrostla barikáda. Je součástí výstavy „1945 Voláme všechny Čechy!“

V Armádním muzeu Žižkov vyrostla barikáda. Je součástí výstavy „1945 Voláme všechny Čechy!“

28. 04. 2025
Výstava „1945 Voláme všechny Čechy!“ přibližuje poslední fázi druhé světové války v…
Letecké muzeum Kbely otevřelo brány k 57. návštěvnické sezoně, přišly stovky lidí

Letecké muzeum Kbely otevřelo brány k 57. návštěvnické sezoně, přišly stovky lidí

26. 04. 2025
Krásné slunečné počasí a modré nebe, které naznačovalo, že budou provedeny avizované…
Přijďte v sobotu 26. dubna na slavnostní zahájení 57. sezony v Leteckém muzeu Kbely

Přijďte v sobotu 26. dubna na slavnostní zahájení 57. sezony v Leteckém muzeu Kbely

23. 04. 2025
Poslední dubnovou sobotu roku 2025 bude zahájena 57. návštěvnická sezona Leteckého muzea…
Historici VHÚ Praha v Itálii zahájili hned několik výstav, zazněly zde i jejich referáty věnované 80. výročí konce 2. světové války

Historici VHÚ Praha v Itálii zahájili hned několik výstav, zazněly zde i jejich referáty věnované 80. výročí konce 2. světové války

22. 04. 2025
Velvyslanectví České republiky v Itálii, Generální konzulát České republiky v Miláně, Honorární…
Pattonovi duchové vstupují do Čech

Pattonovi duchové vstupují do Čech

20. 04. 2025
Dva dny poté, co na české území vstoupila v Ašském výběžku první americká…