První prototyp jehlovky - palné zbraně, u níž ke vznícení perkusní zápalky není nutný úder kohoutu na celou její plochu, ale pouhé bodnutí jehlovým úderníkem, sestrojil Johann Nikolaus Dreyse (1787−1867) již v roce 1827 a v dubnu 1828 na její konstrukci obdržel patent. Vedle řady dlouhých vojenských a loveckých předovek i zadovek vyráběla Dreyseho zbrojovka v durynské Sömmerdě také několik typů krátkých jehlovek – pistolí a revolverů. Jejich vývojem se zabýval zejména syn Nikolause Dreyseho Franz (1822–1894), který do otcovy továrny nastoupil v roce 1842. Po smrti otce roku 1867 zdědil nejen zbrojovku, ale také šlechtický titul „von Dreyse“, který za své zásluhy Johann Nikolaus obdržel v březnu 1864.
Kolem historie Dreyseho revolveru existuje celá řada nejasností. Odborná literatura se ve většině shodne, že tvůrcem revolveru vzor 1850 byl Franz Dreyse a široké veřejnosti byl poprvé představen na první světové průmyslové výstavě (Great Exhibition of the Works of Industry of all Nations nebo Crystal Palace Exhibition), která se v první polovině května 1851 konala v londýnském Hyde Parku. Vedle moderních perkusních revolverů amerického puškaře Samuela Colta, licenčně vyráběných v Evropě, a prvních revolverů na jednotný náboj systému Lefaucheux, nevyvolala robustní a značně poruchová jehlovka (časté lámání jehlového úderníku) prakticky žádný zájem. Předpokládá se, že vzhledem k nekonkurenceschopnosti revolveru – jehlovky byla jeho produkce ukončena ještě v průběhu 50. let a celkový počet vyrobených kusů se tak mohl pohybovat kolem jednoho tisíce. Záhadou proto zůstává, proč je exemplář ze sbírky Vojenského historického ústavu na rámu značen „v. DREYSE SÖMMERDA“, tedy signaturou, která se na výrobcích zbrojovky mohla objevit nejdříve v roce 1864, kdy byl zakladatel továrny povýšen do dědičného šlechtického stavu. Zdá se tedy, že Franz von Dreyse byl o kvalitách svého revolveru natolik přesvědčen, že jej zřejmě svým zákazníkům nabízel i po roce 1867, kdy šlechtický titul zdědil. Celková produkce revolveru vzor 1850 však mohla dosáhnout jen několika málo tisíc, neboť výskyt tohoto revolveru je v současné době velmi vzácný a sběratelé za něj platí kolem 5000 amerických dolarů.
Hlaveň revolveru je oktagonální, drážkovaná, opatřena mířidly a napevno spojena s rámem.
Uzavřený rám je seshora signován "v. DREYSE SÖMMERDA", zprava zdoben rytinami rozvilin a značen "Cal:0,35-12 Gran Pulv:", zleva shodnou výzdobou a výrobním číslem "3 979". Hladký válec se šesti komorami, kdy každá komora má v zadní části otvor o průměru 1 mm s kuželovým náběhem pro průchod jehly úderníku, jejíž průměr je 0,95 mm. V zadní uzavřené části nábojového válce jsou dvě soustředné ozubené hvězdice - vnitřní, nacházející se kolem otvoru pro osu válce, slouží k postupnému otáčení válce, a vnější na samém okraji válce aretuje otáčivý pohyb válce po dobu, kdy je spoušť stisknuta a nábojová komora nastavena proti vývrtu hlavně.
Bicí mechanismus se skládá z úderníku s dlouhou jehlou, úderníkové pružiny, spoušťového ozubu a objímky úderníku, spojené převodem se spouští. Spoušť je jazýčková s lučíkem. Dřevěná rukojeť je zdrsněna rybinou, hlavice opatřena závěsným kroužkem. Všechny kovové části jsou brynýrovány.
Délka 275 mm, délka hlavně 97 mm, hmotnost 620 g, ráže 9,1 mm.
Revolver byl do sbírky VHÚ získán v roce 1953 převodem z Ministerstva vnitra.