První československá rádiová stanice TRD vz. 23

První československá rádiová stanice TRD vz. 23

Fotogalerie

První československá rádiová stanice TRD vz. 23
škpt. Tomský, škpt. Racek a npor. Deyl
První československá rádiová stanice TRD vz. 23 (dobová fotografie)
První československá rádiová stanice TRD vz. 23
škpt. Tomský, škpt. Racek a npor. Deyl
První československá rádiová stanice TRD vz. 23 (dobová fotografie)
Základním problémem, před kterým stálo telegrafní vojsko čs. branné moci od samého vzniku, byl akutní nedostatek spojovacího materiálu. Již v listopadu 1918 bylo v kasárnách na pražském Újezdě zřízeno Ústřední telegrafické skladiště a v červnu 1919 při něm vznikly dílny pro opravu telegrafního materiálu. Po přestěhování na pražský Pohořelec byla v rámci skladiště v listopadu 1921 ustanovena sedmičlenná studijní komise pro stanovení vzorů přístrojů. Jejím členem se stal rovněž poručík Karel Deyl, který se krátce před tím vrátil ze studií na Vysoké škole radiotelegrafní v Paříži. Pro podzimní armádní manévry, které se konaly v září 1923 poblíž Poličky, dílny dodaly prvních osm zákopových rádiových stanic TRD I. Jednalo se o první výrobek svého druhu v Československu. Stanice byla pojmenována podle svých tvůrců (škpt. Tomského, škpt. Racka a npor. Deyla – viz. foto zleva). Armáda ocenila především jednoduchou obsluhu stanic. Při manévrech se osvědčily natolik, že byla okamžitě objednána jejich sériová výroba jako rádiových stanic vz. 23.
Výnosem MNO ze dne 22. ledna 1924 byly se zpětnou platností od 1. ledna ustaveny samostatné Vojenské telegrafní dílny, jejichž ředitelem byl jmenován škpt. Otto Tomský, vedoucím provozu škpt. Jan Racek a vedoucím laboratoří npor. Karel Deyl.
Stanice vz. 23 byla dlouhovlnná rádiová stanice pracující v pásmu od 500 do 1000 kHz ve dvou přepínatelných rozsazích. V pravé části stanice byl vestavěn vysílač RV 1 a v levé přijímač RP 1, který bylo možné vyjmout a mohl pracovat samostatně.

Ve sbírkách Vojenského historického ústavu se nachází modernizovaná verze stanice vz. 23/28, která byla získána v roce 1989 převodem z Národního technického muzea.

Aktuálně


Z restaurátorských dílen: Restaurování střelecké věže letounu Š-50

Z restaurátorských dílen: Restaurování střelecké věže letounu Š-50

21. 02. 2025
Přečtěte si, jak kolegové z Leteckého muzea Kbely pečlivě pracovali na restaurování…
Úskalí národnostních vztahů v meziválečném Československu. Kauza takzvaného Machníkova výnosu z roku 1936

Úskalí národnostních vztahů v meziválečném Československu. Kauza takzvaného Machníkova výnosu z roku 1936

17. 02. 2025
Snaha československé vlády o účinnou ochranu utajovaných skutečností se setkala s nežádoucím ohlasem…
Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

14. 02. 2025
Posláním Vojenského historického ústavu Praha je soustavně a cílevědomě shromažďovat písemné a…
Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

13. 02. 2025
Za 2. světové války se česká metropole stala terčem leteckého bombardování několikrát,…
Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

12. 02. 2025
Prostorné atrium Armádního muzea Žižkov, jehož rekonstrukce získala hned několik významných architektonických…