Dne 23. října 1918 dobyla sovětská vojska město Buguruslan v Povolží. Úkol k provedení protiútoku a obnovení fronty padl na vojáky 1. a 4. čs. střeleckého pluku patřící do sestavy 1. čs. divize. V důsledku předcházejících těžkých bojů, působení bolševických agitátorů a pokračující demoralizaci však odmítli vojáci obou pluků rozkaz splnit. To dovedlo čerstvého velitele divize plk. Josefa Jiřího Švece dne 25. října 1918 k sebevraždě. Smrt jinak oblíbeného velitele československými legionáři otřásla a rozkaz k provedení protiútoku nakonec splnili.
Smrt plk. Švece se brzy po osudných událostech stala legendou a součástí moderní československé mytologie. K popularizaci osobnosti Josefa Jiřího Švece přispělo vedle divadelní hry i knižní vydání jeho deníku, ve kterém literárně obratným slohem zachycuje své zážitky z doby první světové války.
Prvního vydání se deník dočkal krátce po smrti autora ještě na ruském území, přičemž byl z edičních důvodů rozdělen na dvě části. První díl vyšel v roce 1918 v Jekatěrinburgu a měl 95 stran, druhý díl o 112 stranách vyšel následujícího roku v Irkutsku. Rozsahem se poněkud liší od známější a rozsáhlejší verze z meziválečného období. To je způsobeno nejen opakovanými editorskými zásahy, ale především omezeným knižním formátem, kterým Informačně - osvětový odbor Ministerstva vojenství na Sibiři disponoval.
Prezentovaný výtisk byl do sbírky VHÚ Praha darován v roce 1967.