Řád svatého Januaria byl založen 3. července 1738 Karlem III. Španělským, tehdy králem sicilským a neapolským, jako nejvyšší vyznamenání Království sicilského. Jedná se o poslední "velký řád“ na úrovni Řádu Zlatého rouna a jako takový byl vázán primárně více na vládnoucí dynastii než na samotný stát. Řád byl původně početně omezen na 60 členů a mohli do něj být přijati pouze šlechtici katolického vyznání. Tento řád, který dosud existuje jako tzv. dynastický řád, má po celou dobu své existence jednu třídu a v současné době je udělován oběma formálními pretendenty dnes již neexistujícího trůnu Království obojí Sicílie – princem Pedrem, vévodou Kalábrijským a princem Carlem, vévodou z Castro.
Popis:
Konvexně vydutá stříbrná náprsní hvězda tvaru maltézského kříže o průměru 72 mm a síle 2-14 mm, s liliemi umístěnými mezi rameny. Plocha ramen a medailonu je v tzv. briliantujícím provedení. Na středu je v kruhovém medailonu situovaná plasticky převýšená postava svatého Januaria s biskupskými insigniemi - zlaceným pláštěm, mitrou a berlou - a s červeně smaltovanými kapkami krve. Pod postavou se ve spodní části medailonu nachází bíle smaltovaná mluvící páska s černě smaltovaným heslem řádu: IN SANGUINE FOEDUS (sjednoceni krví). Na reversní straně jsou umístěny dva svisle orientované háčky a spona k připnutí na oděv.
Exemplář byl do sbírky Vojenského historického ústavu získán převodem v roce 1963.