Řád Zlatého rouna byl založen roku 1430 burgundským vévodou Filipem Dobrým jako dynastický (rodinný) řád. Jeho název měl připomínat starořeckou báji o Iasonovi a Argonautech. Poměrně brzy po svém založení se řád díky ustanovení o dědičnosti i po ženské linii (v případě vymření burgundské dynastie) stává roku 1477 rodinným řádem habsburské rodiny (což o něm platí až do současnosti). Později, od roku 1725 existovaly dokonce dva řády Zlatého rouna - španělský a rakouský. Tento stav byl výsledkem dohody, která urovnávala mezidynastický spor, který měl svůj počátek během válek o tzv. španělské dědictví (1700–1714).
Řád lze pokládat za zcela výjimečné vyznamenání, udělované zpravidla příslušníkům starých evropských šlechtických rodů, kteří se zasloužili o habsburskou dynastii. Existuje pouze v jediném stupni, patří tedy mezi tzv. velké řády, jejichž původ je středověký. Původně byl nošen pouze na řetězu, od počátku 16. stol. také na červené stuze kolem krku. Zde představená řádová miniatura tak více přibližuje původní podobu tohoto mimořádného vyznamenání. Je uložena v originální etuji s označením příslušného vídeňského zhotovitele.
Miniatura byla získána do sbírky Vojenského historického ústavu převodem v roce 1963.