Sloužil k určení stupně radioaktivního zamoření povrchu různých objektů, vody a vzduchu, a k měření malých dávkových intenzit gamazáření.
Přístroj se skládal ze sondy, vlastního přístroje a brašny. Součástí byla také sluchátka sloužící k akustické indikaci (bylo možno měřit velmi slabé zamoření, které nezpůsobí výchylku na mikroampérmetru, takže se počítá počet zaznamenaných částic ve sluchátku) a kontrole funkce přístroje, dále kontrolní zářič Sr90 pro kontrolu funkce přístroje, pryžové ochranné povlaky, napájecí zdroje a klíč k jejich vyjímaní.
Stupeň zamoření se měřil počtem rozpadů radioaktivních atomů za 1 minutu na 1 cm2. Dávková intenzita se měřila v milirentgenech za hodinu v místě uložení sondy. Přístroj pracoval tak, že detekční obvod tvořila nízkonapěťová Geiger-Müllerova trubice (Geiger-Müllerův počítač, GM). Každá započtená radioaktivní částice se projevila jako napěťový impuls na jejím pracovním odporu. Četnost těchto impulsů závisela na velikosti měřené veličiny v místě GM trubice. Tvarovací obvod sloužil k přeměně impulsů z GM trubice, které se od sebe vzájemně lišili, na standardní (obdélníkové) impulsy. Indikační obvod přeměňoval impulsy z tvarovacího obvodu na stejnosměrný proud, který se měřil mikroampérmetrem.
Přístroj se používal v rozmezí teplot -40°-+50°C, při relativní vlhkosti 63% (při +40°C pak při relativní vlhkosti 95%). Nepřetržitá pracovní doba byla průměrně 50 hodin.
Předmět byl získán do sbírky VHÚ Praha darem v roce 2023.