Rakouská četnická karabina Kropatschek M 1881

V roce 1872 přijalo rakouské četnictvo do výzbroje opakovačku vídeňského puškaře Ferdinanda Fruwirtha pod označením Gendarmerie-Repetirgewehr M 1872. Fruwirthova konstrukce s tubulární nábojovou schránkou uloženou pod hlavní se tak stala první opakovačkou na jednotný náboj, zavedenou v monarchii. Tehdejší nadporučík 7. polního dělostřeleckého regimentu Alfred von Kropatschek (30. 1. 1838 – 2. 5. 1911) působil již od roku 1866 jako člen Dělostřelecké komise a pozdější Technické a administrativní vojenské komise, kde měl možnost se s Fruwirthovou opakovačkou důkladně seznámit.

V listopadu 1874 získal privilegium na vlastní konstrukci, jež sice vycházela z pušky M 1872, avšak podstatně zlepšovala její kvalitu možností vypnutí opakovací funkce, takže pušku bylo možné používat jako jednoranovou zadovku. Kropatschkova konstrukce také dosahovala vyšší rychlosti střelby, takže umožňovala až 30 výstřelů za minutu. Přestože ji téhož roku předložil komisi ke zkouškám, k jejímu zavedení nedošlo, jelikož několik měsíců předtím, 10. února 1874, zavedla rakouská armáda pod označením M. 1873 vylepšenou modifikaci systému Werndl.

Prvního úspěchu dosáhl Kropatschek poté, kdy adaptoval svůj systém s přepínáním na francouzskou pušku Gras Mle. 1874. Po zkouškách s jinými systémy Kropatschkovu adaptaci zavedlo v červnu 1878 francouzské námořnictvo pod označením Fusil Mle. 1878-Marine. Rakouská Technická a administrativní vojenská komise se ke zkouškám dále vylepšených Kropatschkových pušek vrátila v roce 1877, ale v té době armáda zavedla dva nové náboj M. 77 pro pušku a pro karabinu (Gew. Patr. M. 77, Carabin. Patrone M. 77) Werndl, takže Kropatschek musel pro další zkoušky zbraň přizpůsobit novému střelivu.

Prvních 410 pušek Kropatschek objednalo ministerstvo války u štýrské zbrojovky (Oesterreichische Wafenfabriks- Gesellschaft Steyr – OEWG) až v listopadu 1879. Zájem o zkoušky Kropatschkovy opakovačky mělo rovněž námořnictvo, jež v řadě dílčích objednávek odebralo do roku 1885 celkem 430 kusů. Pro útvarové zkoušky odebrala armáda v letech 1875–1885 postupně okolo 1100 pušek, ale k jejich zavedení nikdy nedošlo. Satisfakci letitého úsilí Alfréda Kropatschka, jehož vojenskou kariéru završila hodnost polního zbrojmistra (Feldzeugmeister), představovalo zavedení jeho karabin do výzbroje maďarského a rakouského četnictva.

Prvních 4000 kusů si objednala ve štýrské zbrojovce maďarská zbrojní nákupní komise v červnu 1881 a do výzbroje je dostaly četnické oddíly dislokované na hranicích Bosny a Hercegoviny. Rakouské četnictvo je výzbroje zavedlo o rok později pod označením Extra-Corps-Gewehr M 1882. Z celkově vyrobených 14 979 karabin odebralo největší množství maďarské ministerstvo Honvédségu (9263 ks), rakousko-uherské ministerstvo financí nakoupilo pro potřeby rakouského četnictva celkem 2758 kusů a 2120 zbraní četnictvu objednalo ještě rakouské ministerstvo financí ve Vídni.

Exemplář karabiny M 1882 nenese s výjimkou tří čísel, vyražených na spodní linii pažby, žádné značení. Pouzdro závěru ani hlaveň nejsou značeny výrobcem obvyklou značkou v podobě písmen OEWG. Je pravděpodobné, že pochází z některé ze zkušebních partií, vyrobených pro útvarové zkoušky z let 1878–1885.

Karabinu získalo muzeum převodem ze Zbrojnice č. 12 v Terezíně v listopadu 1948.

 

Ráž: 11 mm Werndl (Gew. Patr. M. 77)

Celková délka: 1050 mm

Délka hlavně: 567 mm

Délka záměrné: 381 mm

Hmotnost: 3460 g