Rakouská pěchotní šavle užívaná důstojníky dobrovolnické Legie arcivévody Karla, 1800−1801

Mladší bratr císaře Františka II., arcivévoda Karel Ludvík (1771−1847), patřil mezi nejvýznamnější vojevůdce a vojenské reformátory v historii habsburské monarchie. Jako s vrchním velitelem rakouské armády je s ním spojeno i první významné vítězství nad Napoleonem u Aspern v květnu 1809.

V prosinci 1797 byl arcivévoda Karel jmenován guvernérem a generálním kapitánem v Českém království. V Praze pak zahájil okamžitá jednání o reorganizaci armády, u níž bojové události poslední dekády odhalily celou řadu vážných nedostatků ve výstroji, taktice i koncepci jednotlivých druhů vojsk. Jeho první pražské působení bylo záhy přerušeno, když byl uveden do funkce vrchního velitele armády v Německu. Po vítězství na německém bojišti se vrátil zpět do Čech, tentokrát již jako generální guvernér. Na podzim roku 1800 již bylo jasné, že krátké období míru je u konce a válka s Francií brzy rozepíše svou novou kapitolu. Arcivévoda Karel, který se měl postavit do čela rakouské armády, byl císařem vyzván, aby ještě před tím zajistil obranu Čech zřízením legie dobrovolníků, která by nesla Karlovo jméno a nahradila přitom vlastní armádu. 17. října 1800 tak arcivévoda Karel založil Česko-moravsko-slezskou legii Arcivévody Karla (Arcyknjžete Karla Czeský-Morawský-a Slezský Wýbor). Ta měla být rekrutována až do celkového počtu 20 000 dobrovolníků a mělo ji tvořit 20 praporů, 12 na území Čech, 8 na Moravě a ve Slezsku. Činnost těchto praporů byla omezena na dobu ohrožení země, po jeho pominutí se počítalo s rozpuštěním jednotek. Ačkoliv byla legie vybudována v rekordním čase, čemuž zcela jistě napomohla vlna nadšení rekrutovaných dobrovolníků, daná velkou Karlovou oblibou u českého obyvatelstva, do bojů nasazena nikdy nebyla a již v roce 1801 byla rozpuštěna.

Šavle má zakřivenou, jednosečnou čepel s oboustranným širokým výbrusem, falešným ostřím a hřbetním hrotem. V horní části je čepel zdobena rytinami – na vnitřní straně ležícím lvem s korunou a nápisem „PRO PATRIA“, na vnější straně pod korunou vavřínovým věncem s monogramem „FII“ (římský císař František II.) a nápisem „VIVAT“.

Dřevěná rukojeť je potažena kůží. Mosazná garnitura má hlavici ve tvaru orlí hlavy a přímou, křížovou záštitu.

Kožená pochva je opatřena mosazným kováním.

Šavle byla do sbírky VHÚ získána nákupem v roce 1957.

Délka 890 mm, délka čepele 747 mm, šířka čepele 43 mm, hmotnost 812 g.