Rakouská puška Mannlicher M. 1885

Rakouská puška Mannlicher M. 1885

Rakouská vojenská správa se konstrukcemi opakovaček zabývala intenzivněji až od počátku osmdesátých let. V letech 1881–1886 vyzkoušela celkem devět zbraní vrchního inženýra Severní dráhy Ferdinanda Mannlichera (1848–1904), čtyři pušky předložené štýrskou zbrojovkou, sedm zbraní předložili dílovedoucí Anton Spitalsky (1831–1909) a její technický ředitel Otto Karl Schönauer (1844–1913), poručík Karel Krnka (1858–1926) postupně přihlásil pět pušek, inženýr Josef Schulhof (1824–1890) tři, stejný počet kapitán Konrád Kromar a po jednom projektu předložili nadporučík v. v. Strahovský, rytmistr Georg Van Valmisberg a nadporučík zemské obrany dr. Alfred rytíř Jurnitschek von Wehrstedt. Tak alespoň shrnul vývoj zkoušení různých systémů rakouskou vojenskou správou v letech 1881–1886 ministr války hrabě Arthur von Bylandt-Rheidt (1821–1891) ve svém pamětním spisu s názvem Denkschrift über das Repetirgewehr.

V dubnu 1884 vybrala technická a administrativní vojenská komise pro zkoušky v armádní střelecké škole v Brucku nad Litavou (Bruck a. d. Leitha) z dvaceti přihlášených zbraní pět konstrukcí, mezi nimi dvě zbraně inženýra Severní dráhy Ferdinanda Mannlichera: jednoranovou pušku s válcovým odsuvným závěrem a odnímatelným zásobníkem systému Lee a zbraň s revolverovým zásobovacím zařízením (Spitalsky-Mannlicher). Kolekci zbraní zkoušených v průběhu roku 1884 rozšířily ještě další prototypy domácího i zahraničního původu.

Zcela zásadní mezník, jenž předurčil budoucího vítěze, měl podobu císařského rozhodnutí z 21. března 1885, na jehož základě zadala vojenská správa štýrské zbrojovce výrobu 5500 pušek s oficiálním označením Repetir-Gewehr mit Geradzug-Verschluss, známé dnes spíše pod označením M. 1885. Mannlicherově konstrukci opakovačky s přímotažným závěrem uzamčeným nesenou uzamykací závorou a nábojovou schránkou na pět nábojů držených ocelovým rámečkem se tak otevřela cesta k širším vojenským zkouškám. Počátkem října dostaly první pušky 17. myslivecký prapor a 2. prapor 10. pěšího pluku z vídeňského garnisonu, přičemž každá jejich kompanie obdržela 76 pušek. Termín ukončení zkoušek byl stanoven na 20. června 1886, kdy mělo ministerstvo války obdržet závěrečná hodnocení z útvarů. Postavení vrchního inženýra Severní dráhy Ferdinanda Mannlichera se tak oproti jeho konkurentům značně upevnilo a žádná z dalších zbraní zkoušených vojenskou komisí, nebyla vyrobena ve větším množství pro útvarové zkoušky. Císařovu souhlasu k výrobě pro širší útvarové zkoušky předcházela závěrečná zpráva ministra války hraběte Bylandta-Rheidta z 18. března 1885, v níž rekapituloval dosavadní zkoušení předložených systémů.

Útvarové zkoušky s puškami Mannlicher skončily k 20. červnu 1886. Ke zhodnocení poznatků ze zkoušek svolal ministr války hrabě Bylandt-Rheidt na 18. a 19. října 1886 komisionální porady velitelů 2., 5., 8. a 10. sboru, náčelníka generálního štábu, předsedy technické a administrativní vojenské komise, velitele vojenské střelecké školy a řady dalších vyšších důstojníků. Závěry porad téměř jednoznačně vyzněly ve prospěch pušky systému Mannlicher s tím, že zkoušky se zbraněmi v menší, 8 a 9 mm ráži sice nebyly dosud ukončeny, avšak nutnost urychleného zavedení opakovačky je neodkladná. Faktickou tečku za hledáním vhodného systému opakovačky udělalo celkem očekávané oficiální přijetí pušky Mannlicher do výzbroje rakouské armády pod označením Repetirgewehr M. 1886, k němuž došlo 27. ledna 1887 na základě rozhodnutí císaře Františka Josefa I.

Pušky M. 1885 ve výzbroji jednotek zůstaly až do vypuknutí první světové války, některé se pak společně s jinými zbraněmi dostaly do výzbroje německé císařské armády, jako exemplář zkrácené pušky ze sbírek VHÚ. Na pravé straně pažby má vyražen znak stylizované říšské orlice s nápisem DEUTSCHES REICH (Německá říše) po obvodu.

Zkrácenou pušku M. 1885, původně přidělenou 80. domobraneckému praporu, získalo muzeum v roce 1946 převodem od Posádkového velitelství Velké Prahy.

 

Ráž: 11 mm Werndl M. 1877 (Gewehrpatrone M. 77)

Celková délka: 1077 mm

Délka hlavně: 560 mm

Kapacita nábojové schránky: 5 nábojů

Hmotnost: 3970 g

 

Aktuálně



Rozloučili jsme se s bývalým šéfredaktorem Historie a vojenství Jaroslavem Beránkem

Rozloučili jsme se s bývalým šéfredaktorem Historie a vojenství Jaroslavem Beránkem

03. 07. 2025
V pondělí 23. června jsme se na Ďáblickém hřbitově rozloučili a zavzpomínali na…
Historici VHÚ Praha Jindřich Marek a Tomáš Jakl obdrželi Záslužný kříž ministryně obrany ČR  III. třídy

Historici VHÚ Praha Jindřich Marek a Tomáš Jakl obdrželi Záslužný kříž ministryně obrany ČR  III. třídy

02. 07. 2025
Historici Vojenského historického ústavu Praha PaedDr. Jindřich Marek a Mgr. Tomáš Jakl…
V Café Kupka se konal křest knihy Petra Janouška Na Západ hleď!

V Café Kupka se konal křest knihy Petra Janouška Na Západ hleď!

01. 07. 2025
První zahraniční operace československé armády, počátky navazování kontaktů s NATO nebo odzbrojovací…
Nástupem u Národního památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína  vojáci oslavili Den ozbrojených sil

Nástupem u Národního památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína vojáci oslavili Den ozbrojených sil

30. 06. 2025
Přesně před 107 lety čs. legionáři ve Francii přísahali věrnost vznikajícímu československému…
Výsadek v pavučinách smůly a zrady

Výsadek v pavučinách smůly a zrady

30. 06. 2025
O prvotním úspěchu noční výsadkové operace na okupovaném území rozhodovalo v letech 2.…