V roce 1869 proběhla reorganizace rakouského jezdectva, v jejímž rámci byla do výzbroje všech jeho složek zavedena jednotná šavle vzor 1869. Tvarově je tato zbraň jakousi kombinací předchozích modelů. Koš je inspirován šavlemi vzor 1850 a 1858, přičemž je znovu opatřen sedmi kruhovými otvory a dvěma výřezy pro zápěstník. Zhotoven je však již z kvalitnější oceli, vyrobené tzv. besemerováním, tj. zkujňováním surového železa spalováním uhlíku kyslíkem. Ze stejného materiálu je vyrobena i pochva, která si zachovala způsob zavěšení předchozího vzoru 1861. Využitím kvalitnějšího materiálu došlo k důležitému snížení váhy celé zbraně. Verze pro důstojnický sbor byla zavedena až předpisem z 27. března 1870 (z důvodu jednotnosti je však také označována jako vzor 1869) a od modelu pro mužstvo se liší pouze výzdobou koše, která se navrátila k prořezávanému péřovitému (listovému) ornamentu vzorů 1845, 1850 a 1858. Ve způsobu výzdoby košů důstojnických šavlí vzor 1869 však existuje výrazná variabilita, neboť záleželo i na fantazii a přání majitele zbraně. Na oblouku koše se někdy objevují císařští dvouhlaví orli, jindy šlechtické erby, panovnické koruny nebo postavy svatého Jiří či svaté Barbory, patronky jezdectva a dělostřelectva.
Čepel prezentované šavle je mírně zakřivená, jednosečná, na vnější straně se širokým výbrusem a středovým hrotem. Po obou stranách ji bohatě zdobí leptané rostlinné a lineární ornamenty a vojenské trofeje. Na vnější straně pod košem je značena „W-n 4“ a výrobcem „ZILLER Co. WIEN ZIFTSKASE 21“.
Dřevěnou rukojeť, potaženou rybí kůží ovinuje splétaný železný drátek. Garnitura je železná. Hřbet s oválnými úchyty a hlavici zdobí kanelura. Souměrný koš se vyznačuje ovalením na okraji, prořezávaným rostlinným ornamentem, postavou svaté Barbory a dvěma výřezy pro zápěstník. Pochva je celokovová. Dvě objímky mají poutko a pevný závěsný kroužek.