Rakousko-uherská armádní pistole M.7 (Roth)

Rakousko-uherská armádní pistole M.7 (Roth)

Rakousko-uherská armáda zkoušela, stejně jako řada jiných armád, již od počátku 20. století různé typy samonabíjecích pistolí, z nichž největší zájem se soustředil na konstrukce Čecha Karla Krnky (1858–1926), jenž se konstrukcemi palných zbraní zabýval od poloviny osmdesátých let 19. století. Do výzbroje byla po řadě zkoušek přijata v roce 1907 jeho konstrukce vycházející z modelu 1904, kterou armáda zavedla pod označením Repetirpistole M.7. Je také známa pod jménem Roth, jelikož konstruktér Krnka pracoval v letech 1898–1908 jako technický ředitel v továrně Georga Rotha a veškeré jeho patenty byly vedeny na jméno továrny.

Pistoli M.7 vyráběla Oesterreichische Waffenfabriks-Gesellschaft (OEWG) ve Štýru a maďarská Fégyvérgyár es Gépyar v Budapešti. Její konstrukce v zavedeném provedení nebyla ale bez nedostatků, takže si vyžádala dodatečné konstrukční úpravy v podobě doplnění přerušovače. Pistole s přerušovačem dostaly označení M.7/12 a byly také označovány jako nový model. Výroba ve štýrské zbrojovce probíhala v letech 1909–1913 a v tomto období OEWG vyrobila necelých 60 000 pistolí. V maďarské továrně v Budapešti se pistole M.7 vyráběla pouze v letech 1911–1914 a produkce dosáhla odhadovaného počtu 34 500 kusů. Po zavedení pistole Steyr 1912 zůstala M.7 ve výzbroji a rakouská armáda ji používala vedle jiných krátkých zbraní ještě v meziválečném období až do roku 1938. Po rozpadu monarchie a vzniku československé armády byly pistole M.7 přechodně součástí výzbroje, i když počet, jímž vojenská správa disponovala, byl menší, než u rakouských pistolí Steyr 1912.

Exemplář pistole s civilní zkušební značkou z roku 1935 získalo muzeum převodem z Prototypy, a. s. Brno v roce 1994.

 

Ráž: 8 mm Roth-Steyr

Celková délka: 233 mm

Výška: 160 mm

Šířka: 33,5 mm

Délka záměrné: 158 mm

Délka hlavně: 128,2 mm

Kapacita nábojové schránky: 10 nábojů

Hmotnost pistole s prázdnou nábojovou schránkou: 1010 g

 

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…