V rakousko-uherské armádě si mohli vojáci pořizovat stejnokroje odpovídající předepsaným vzorům i na vlastní náklady u soukromých krejčích. Během války pak bylo běžnou praxí přešívání standardních polních stejnokrojů, tak aby lépe vyhovovaly potřebám nositele. V roce 1915 se změnila jejich barva z krátce používané štičí šedi (Hechtgrau) na tzv. polní šeď (Feldgrau).
Z nového sukna se začaly vyrábět i polní čepice, které byly obvykle opatřovány knoflíky, výsostným označením a čelním štítkem v barvě čepice. Podšívka se z důvodu úspory materiálu zmenšila, podšité bylo buď dýnko, nebo naopak jen okolek čepice. Z úsporných, zároveň ale i z módních a praktických důvodů se začaly objevovat čepice bez čelního štítku, tvarem odpovídající tradiční jezdecké pokrývce hlavy.
Představovaná polní čepice bez štítku je vyrobena z nekvalitního vlněného sukna v barvě polní šedi. Vpředu je umístěn odznak s iniciálou panovníka a dvojice zlacených dělostřeleckých knoflíků.