Snímek, pořízený v loděnicích v tehdy uherském přístavu Fiume (Rijeka) v lednu 1917, zachycuje rakousko-uherskou ponorku U-22 nebo U-23 třídy U-20 při spouštění na vodu.
Po vypuknutí první světové války rakousko-uherské námořnictvo seznalo, že urychleně potřebuje začít se stavbou nových ponorek. Jeho volba padla na dánské ponorky třídy Havmanden. Trojice těchto plavidel byla v letech 1910–13 stavěna firmou Whitehead & Co. ve Fiume pro Dánsko. Zastaralost jejich designu byla vyvažována tím, že rakousko-uherské loděnice již měly zkušenosti s jejich stavbou. Roku 1915 tak c. a k. námořnictvo objednalo čtyři plavidla tohoto typu, jež dostala označené U-20 až U-23. První dvě byly postaveny loděnicemi v předlitavské Pule, druhé dvě uherskými loděnicemi ve Fiume.
Tyto ponorky byly 38,8 m dlouhé a 4 m široké, na hladině měly výtlak 173 tun a maximální rychlost 12 uzlů, ponořené pak výtlak 210 tun a rychlost 9 uzlů. Vyzbrojeny byly dvěma torpédomety ráže 450 mm, krom toho nesly kanón ráže 66 mm a jeden kulomet ráže 8 mm. Jejich posádku tvořilo 18 mužů. Práce na ponorkách se protáhly, lodě tak vstoupily do služby až mezi srpnem a listopadem 1917. Žádná z těchto ponorek nepotopila jedinou loď, naopak dvě z nich byly ztraceny – U-23 dne 21. února 1918 a U-20 4. července téhož roku. Zbylá dvě plavidla se dožila konce války, poté byla předána vítězům a roku 1920 sešrotována.