Náhradní bodáky byly vyráběny v období nedostatku původně zavedených vzorů v průběhu první světové války. Jejich škála je nesmírně různorodá, neboť byly různými výrobci vyráběny prakticky pro všechny typy pušek, které byly v rakousko-uherské armádě v tomto období užívány. Byly vyráběny nepříliš přesně, a proto se předpokládalo jejich finální dolícování s konkrétní puškou. Náhradních bodáků bylo vyrobeno ohromné množství, přičemž bodáky od jednotlivých výrobců se v detailech často podstatně liší.
Tyto bodáky byly vyrobeny v Německu pro rakousko-uherskou armádu. Charakteristický je jílec, lisovaný z ocelového plechu jako u desítek různých německých náhradních bodáků. Pochva a jílec byly natřeny šedivou barvou. Stejně jako ostatní bodáky na pušky Mannlicher vzor 1895 má i tento bodák ostří čepele otočeno směrem k ústí hlavně. Toto řešení minimalizovalo nepříznivé působení nasazeného bodáku na přesnost střelby. Stejně jako všechny ostatní varianty bodáku pro mužstvo byl i náhradní bodák vyráběný v Německu improvizovaně v polních podmínkách upravován jako poddůstojnický. Tyto úpravy byly prováděny často účelově a amatérsky, zkrátka tak, aby bylo možné na bodák předpisově přivázat žlutočerný vlněný třapec pro poddůstojníky.
Pochvy bodáků vyrobených v Německu mají obústek zajištěný šroubkem, nemají kuličku na svém konci a po stranách mají podélný šev.
Celková délka 346 mm, délka čepele 236 mm, průměr tuleje 15 mm.
Bodák byly do sbírek VHÚ získány v roce 1946 převodem od Posádkového velitelství Velká Praha.