Rakousko-uherský semidreadnought třídy Radetzky
Fotogalerie
Roku 1905 c. a k. námořnictvo pod vlivem poznatků z rusko-japonské války zvažovalo několik variant plánů nové bitevní lodě. Vítězný projekt měl charakter přechodného typu mezi dosavadními bitevními loděmi a dreadnoughty, jejichž čas měl teprve přijít. Stavba lodi Radetzky, jež dala této třídě jméno, byla zahájena 26. listopadu 1907, na vodu byla loď spuštěna 3. července 1909 a do služby přijata 15. ledna 1911.
Vznikla i další dvě plavidla téže třídy – Franz Ferdinand (přijatý do služby již 5. června 1910) a Zrínyi (22. listopadu 1911). Vzhledem k překotnému vývoji válečných lodí velice rychle zastaraly, přesto se jednalo o mocná plavidla. Hlavní výzbroj představovala klasická čtveřice děl ráže 305 mm ve dvou věžích, vedlejší osm děl ráže 240 ve čtyřech dělových věžích, další menší děla a tři torpédomety. Pancéřování boků bylo silné až 230 mm, hlavních dělových věží a velitelské věže až 250 mm, kasemat 120 mm. Lodě měly výtlak 14 500 tun a mohly plout rychlostí až 20,5 uzlu. Posádku tvořilo 890 mužů, z toho 30 důstojníků; kajuty důstojníků byly mimořádně pohodlné, prostory pro mužstvo nikoli.
Trojice semidreadnoughtů dávala rakousko-uherskému námořnictvu momentální převahu nad italským. V následujících letech Itálie a poté i Rakousko-Uhersko stavěly dreadnoughty a význam starších bitevních lodí poklesl. Za první světové války se plavidla třídy Radetzky příliš neuplatnila, ostřelovala černohorské pozice a podílela se na výpadu proti italským přístavům bezprostředně po italském vstupu do války. Lodě Radetzky a Zrínyi zabral rodící se jihoslovanský stát, avšak mírová smlouva přiřkla všechna tři plavidla Itálii, která je nechala sešrotovat.
Aktuálně
Přihlaste do konce ledna své příspěvky na květnovou konferenci "Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách"
15. ledna 1990 začala jednání expertů ČSSR a SSSR o konci pobytu sovětských vojsk v Československu
V kostele sv. Jana Nepomuckého v Praze se dnes konalo poslední rozloučení s generálporučíkem v. v. Miloslavem Masopustem
Kárne výbory v zahraničnej československej armáde počas druhej svetovej vojny
Přijďte i v roce 2026 na naše tradiční akce. Zde je jejich přehled
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
