Rakousko-uherský semidreadnought třídy Radetzky
Snímek, pořízený okolo roku 1911, zachycuje rakousko-uherský semidreadnought třídy Radetzky.
Roku 1905 c. a k. námořnictvo pod vlivem poznatků z rusko-japonské války zvažovalo několik variant plánů nové bitevní lodě. Vítězný projekt měl charakter přechodného typu mezi dosavadními bitevními loděmi a dreadnoughty, jejichž čas měl teprve přijít. Stavba lodi Radetzky, jež dala této třídě jméno, byla zahájena 26. listopadu 1907, na vodu byla loď spuštěna 3. července 1909 a do služby přijata 15. ledna 1911.
Vznikla i další dvě plavidla téže třídy – Franz Ferdinand (přijatý do služby již 5. června 1910) a Zrínyi (22. listopadu 1911). Vzhledem k překotnému vývoji válečných lodí velice rychle zastaraly, přesto se jednalo o mocná plavidla. Hlavní výzbroj představovala klasická čtveřice děl ráže 305 mm ve dvou věžích, vedlejší osm děl ráže 240 ve čtyřech dělových věžích, další menší děla a tři torpédomety. Pancéřování boků bylo silné až 230 mm, hlavních dělových věží a velitelské věže až 250 mm, kasemat 120 mm. Lodě měly výtlak 14 500 tun a mohly plout rychlostí až 20,5 uzlu. Posádku tvořilo 890 mužů, z toho 30 důstojníků; kajuty důstojníků byly mimořádně pohodlné, prostory pro mužstvo nikoli.
Trojice semidreadnoughtů dávala rakousko-uherskému námořnictvu momentální převahu nad italským. V následujících letech Itálie a poté i Rakousko-Uhersko stavěly dreadnoughty a význam starších bitevních lodí poklesl. Za první světové války se plavidla třídy Radetzky příliš neuplatnila, ostřelovala černohorské pozice a podílela se na výpadu proti italským přístavům bezprostředně po italském vstupu do války. Lodě Radetzky a Zrínyi zabral rodící se jihoslovanský stát, avšak mírová smlouva přiřkla všechna tři plavidla Itálii, která je nechala sešrotovat.
Aktuálně
Dakar mě naučil, že se člověk nesmí nikdy vzdávat, říká legenda českého motorsportu Jiří Moskal
Připomínáme si "Den D". Vylodění v Normandii podporovali i českoslovenští piloti
Poklady z depozitáře: Jedinečný prachoměr zdokonalil slavný český vědec František Běhounek
Chystáme Letní školu pro seniory, v Armádním muzeu se setkají na přednáškách s našimi historiky
Přehlídka Revolučních gard na Pražském hradě 28. května 1945
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
