Opakovaně jsme na tomto místě uváděli, že ve druhé polovině, a zejména ke konci 2. světové války, trpělo Německo nedostatkem surovin na výrobu zbraní a válečného materiálu obecně. Železo se nahrazovalo hliníkem a jeho slitinami. Dalším příkladem je přístroj na nastavění odměru (horizontálního úhlu) a náměru (vertikálního úhlu) osy hlavně dělostřelecké zbraně.
Při archeologickém výzkumu postavení protiletadlové obrany mosteckého „hydráku“ na katastru bývalých Libkovic u Mostu byly nacházeny zbytky přístrojů v okopech pro kanony. Tam byly zanechány při likvidaci zbraní v roce 1947 a při zbavování zbraní všeho neželezného. Jejich odstraňování z kanónů Flak 38/39 probíhalo zřejmě nešetrně, jelikož jsou schránky přístrojů na kusy. Dělo se tak pravděpodobně proto, že železné šrouby, jimiž byly přístroje uchyceny na kanónech, již zrezivěly natolik, že je nebylo možno povolit. Příkladem dobře zachovalé části je víko od přístroje se dvěma ciferníky a zbytky původní kamufláže. Do přístroje šly telefonním kabelem údaje z povelového přístroje Kommandogerät 40 nebo střeleckého radaru FuG 62 „Würzburg“. Úkolem mířičů bylo udržovat ručičky na ciferních v rámečcích pohybujících se po obvodech ciferníků. Dělali tak pomocí volantů, kterými dávali impulsy do elektromotoru pohybujícího přes převodovku s těžkou zbraní.
Do sbírky VHÚ Praha byla Archeologickým ústavem AV ČR, Praha, v.v.i. předána v roce 2022.