Rapír, Itálie, kolem 1590

Rapír, Itálie, kolem 1590

Již v 15. století se šermířský souboj ojediněle vyskytoval ve Španělsku a ve Francii. V první polovině 16. století přicházely z Francie zprávy o strašlivých následcích soubojové horečky, která se za vlády Ludvíka XII. (1498–1515), Františka I. (1515–1547) a Karla IX. (1560–1574) stala doslova morem. Ve druhé polovině 16. století tam během pouhých dvaceti let při soubojích zahynulo na 8 000 šlechticů.

Vedle hlavních zbraní – kordu nebo rapíru v pravici a dýky pro levou ruku – směl šermíř ke své ochraně použít štítu nebo pláště, přehozeného přes ruku. Platily rány bodné i sečné a kord sloužil především k útoku. Neexistovaly pozice pro přípravu či odpočinek, dovoleny byly různé překvapivé obraty a úskoky, protivníkovu čepel bylo možno zachytit a odmrštit i prostým hmatem levice. Hlavní důraz byl kladen na rychlé střídání překvapivých, bleskových akcí a pohyblivost byla hlavním tajemstvím úspěchu. Postupně byla vytvořena přesná pravidla pro každý šermířův pohyb, která dokonale využívala rovnováhu a do podrobností propracovala souhru nohou a trupu, vyvážení pohybů pravice polohami levé ruky, systém kroků podle směru i délky vykročení, stupnici různých poloh kordu. Dokonale matematicky propočítaný systém stanovil dokonce i natočení prstů a nehtů ruky při jednotlivých pohybech.

Výraz rapír se poprvé objevil ve francouzském dokumentu z roku 1474, v němž je vyslovena domněnka, že pochází ze španělského názvu pro kostýmní meč – espada ropera. Právě ve Španělsku se rapír použil poprvé a oklikou přes Itálii se brzy rozšířil po celé zbývající Evropě. Byl civilní zbraní šlechtice, používanou především při soubojích. Vedle této základní funkce však byl současně také symbolem společenského postavení nositele a důkazem jeho finančních možností.

Tento exemplář renesančního rapíru má štíhlou bodnou čepel kosočtvercového průřezu, v horní části s oboustranným výbrusem. Lehce kónické rikaso je oboustranně značené. Železný jílec je oboustranně řezaný v železe. Prutový oblouk koše přechází v esovitě zahnutou záštitu. Úponkový koš s prolamovanými záštitnými miskami. Dřevěná rukojeť ovinuta železným splétaným drátkem. Hlavice řezaná v železe.

Délka 1 260 mm, délka čepele 1 110 mm, šířka čepele 24 mm, hmotnost 1 414 g.

Rapír byl do sbírky VHÚ získán nákupem v roce 2020.

Aktuálně



Připomínáme si 78 let od neobjasněného úmrtí Jana Masaryka

Připomínáme si 78 let od neobjasněného úmrtí Jana Masaryka

10. 03. 2026
Od smrti Jana Masaryka dnes uplynulo 78 let. Mezi vítězstvím komunistů v…
Výstava „1945-Voláme všechny Čechy!“ prodloužena do 8. května 2026

Výstava „1945-Voláme všechny Čechy!“ prodloužena do 8. května 2026

10. 03. 2026
Pro velký zájem byla výstava „1945-Voláme všechny Čechy!“ prodloužena do 8. května…
V neděli 8. března se v Sokolovu uskutečnil pietní akt 

V neděli 8. března se v Sokolovu uskutečnil pietní akt 

09. 03. 2026
V ukrajinské obci Sokolovo zástupci místního muzea a městských samospráv uctili památku…
Připomínáme si výročí bitvy u Sokolova - 8. 3. 1943

Připomínáme si výročí bitvy u Sokolova - 8. 3. 1943

08. 03. 2026
V pondělí 8. března 1943 se u ukrajinské obce Sokolovo poprvé dostala československá…
Připomínáme si 176 let od narození prezidenta T. G. Masaryka

Připomínáme si 176 let od narození prezidenta T. G. Masaryka

07. 03. 2026
Před 176 lety se v Hodoníně narodil Tomáš Garrigue Masaryk. Pozdější prezident,…