Rapír, Španělsko, konec 16. století

Rapír, Španělsko, konec 16. století

Již v 15. století se šermířský souboj ojediněle vyskytoval ve Španělsku a ve Francii. V první polovině 16. století přicházely z Francie zprávy o strašlivých následcích soubojové horečky, která se za vlády Ludvíka XII. (1498–1515), Františka I. (1515–1547) a Karla IX. (1560–1574) stala doslova morem. Ve druhé polovině 16. století tam během pouhých dvaceti let při soubojích zahynulo na 8 000 šlechticů.

Vedle hlavních zbraní – kordu nebo rapíru v pravici a dýky pro levou ruku – směl šermíř ke své ochraně použít štítu nebo pláště, přehozeného přes ruku. Platily rány bodné i sečné a kord sloužil především k útoku. Neexistovaly pozice pro přípravu či odpočinek, dovoleny byly různé překvapivé obraty a úskoky, protivníkovu čepel bylo možno zachytit a odmrštit i prostým hmatem levice. Hlavní důraz byl kladen na rychlé střídání překvapivých, bleskových akcí a pohyblivost byla hlavním tajemstvím úspěchu. Postupně byla vytvořena přesná pravidla pro každý šermířův pohyb, která dokonale využívala rovnováhu a do podrobností propracovala souhru nohou a trupu, vyvážení pohybů pravice polohami levé ruky, systém kroků podle směru i délky vykročení, stupnici různých poloh kordu. Dokonale matematicky propočítaný systém stanovil dokonce i natočení prstů a nehtů ruky při jednotlivých pohybech.

Výraz rapír se poprvé objevil ve francouzském dokumentu z roku 1474, v němž je vyslovena domněnka, že pochází ze španělského názvu pro kostýmní meč – espada ropera. Právě ve Španělsku se rapír objevil poprvé a oklikou přes Itálii se brzy rozšířil po celé zbývající Evropě. Byl civilní zbraní šlechtice, používanou především při soubojích. Vedle této základní funkce však byl současně také symbolem společenského postavení nositele a důkazem jeho finančních možností.

Tento exemplář renesančního rapíru má přímou dvousečnou čepel průřezu zploštělého šestiúhelníku. V horní třetině čepele je hluboký středový výbrus, na rikasu jsou oboustranně ryty značky lva a půlměsíce s lidskou tváří.  Lev byl značkou mečíře Petra z Toleda, půlměsíc s lidskou tváří byl značkou nositelů titulu „espadero del rey“ (královský mečíř). Válcová hlavice, široká záštita a úponkový koš jsou prořezávány a zdobeny stříbrným ornamentem rozvilin s květy a figurálními medailonky.

Délka 1 260 mm, délka čepele 1 110 mm, šířka čepele 24 mm, hmotnost 1 414 g.

Aktuálně



Jak Češi zachránili Podlapaču

Jak Češi zachránili Podlapaču

02. 04. 2025
Obyvatele chorvatské vesnice Podlapača během války v bývalé Jugoslávii chránili čeští vojáci. Zabránili…
Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

31. 03. 2025
Už šestý díl seriálu Poklady z depozitáře, který vychází pravidelně jednou za čtrnáct dní na…
V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

28. 03. 2025
Vojenský historický ústav Praha spolupracuje řadu let s Vyšší odbornou školou grafickou…
Vyšla první letošní Historie a vojenství s hlavní studií věnovanou zapomenutému příběhu z konce druhé světové války

Vyšla první letošní Historie a vojenství s hlavní studií věnovanou zapomenutému příběhu z konce druhé světové války

27. 03. 2025
Historie a vojenství číslo 1/2025 pojednává o zajímavých a méně známých kapitolách…
Za první světové války vznikalo i umění. Přesvědčili se o tom účastníci další přednášky Armádním muzeu

Za první světové války vznikalo i umění. Přesvědčili se o tom účastníci další přednášky Armádním muzeu

26. 03. 2025
Na dva druhy umění, které vznikalo pod rukama vojáků za 1. světové…