REISSNER, Adam. Historia Herrn Georgen unnd Herrn Casparn von Frundsberg, Vatters und Sons

Georg von Frundsberg (1473–1528) patří bezesporu k významným postavám raně novověkého vojenství. Mindelheimský rodák, pokračovatel tyrolského rytířského rodu sídlícího ve Švábsku a syn kapitána švábské ligy Ulricha von Frundsberga se od rané dospělosti účastnil tažení po boku svého otce. Na přelomu století se též podílel na bojích se Švýcarskou konfederací během švábské války (1499). Téhož roku byl císařem Maxmiliánem I. jmenován tyrolským polním kapitánem (Feldhauptmann) a po švýcarském vzoru sestavil jednotku složenou především z pikenýrů, což mu mimo jiné přineslo přízvisko „otec landsknechtů“. Stejným způsobem postavil pro císaře organizovanou žoldnéřskou pěchotu během válek o landshutské dědictví, která se osvědčila natolik, že obdobné útvary organizoval během dalších válek pravidelně a stal se tak de facto císařským dvorním kondotiérem. Nejznámějším jeho úspěchem je pak vítězství v bitvě u Pavie roku 1525, kdy se kromě překvapivého vítězství podařilo i zajmout francouzského krále Františka I.

Jak bývalo relativně obvyklé, Frundsberg platil značnou část vojska osobně, a pokud ze strany císaře došlo k opoždění výplaty jemu samotnému, dostával se do druhotné platební neschopnosti. Nastalou situaci se snažil řešit prodejem rodinného majetku a zadlužením rodinných statků. Přesto nepokoje uvnitř vojska přerostly 16. března 1527 v otevřenou revoltu. Během jeho snah o uklidnění landsknechtů, kteří se se zbraněmi v rukou dožadovali žoldu, jej stihla pravděpodobně mrtvice, z níž se již zcela nezotavil, a následujícího roku 20. srpna 1528 v Mindelheimu zemřel.

Velení žoldnéřského vojska podědil Karel III., vévoda bourbonský, který se vydal k Římu. Averze landsknechtů vůči papeži, potažmo papežskému státu, měla své kořeny jak v politické situaci, kdy byl papež vnímán jako císařův protivník, proti němuž nesměli zakročit v poli, tak v tehdy vrcholící německé reformaci. Papež Klement VII. záhy pochopil vážnost situace a snažil se na poslední chvíli zažehnat hrozící nebezpečí nabídkou značných finančních obnosů Karlu III., nicméně nahromaděnou frustraci a dlouho potlačovanou averzi landsknechtů neměl šanci ovlivnit. Vojsko se definitivně vymklo kontrole, když 6. května 1527 na počátku útoku na slabě bráněný Řím Karel III. padl. Následující třídenní drancování, známé též jako Sacco di Roma, stálo Řím valnou většinu jeho uměleckých sbírek a celková hodnota kořisti je odhadována okolo deseti milionů dukátů.

Italského tažení a plenění Říma se údajně účastnil i Frundsbergův prvorozený syn Kaspar von Frundsberg (1501–1536). O jeho životě je známo relativně málo. Autor dnes představované knihy, Adam Reißner, jej uvádí jako účastníka italského tažení i následného vyplenění Říma. V polovině roku 1528 se vrátil do Mindelheimu, kde se snažil vypořádat s nepříznivou situací rodinné pokladny, vyčerpané a zadlužené otcovým úsilím udržet armádu v chodu. Podle Reißnera převzal Kaspar otcovy vojenské funkce i jeho silnou loajalitu k císaři. Roku 1536 jím byl pověřen sestavením vojska pro znovu vypuknuvší válku s francouzským králem Františkem I., během příprav však těžce onemocněl a téhož roku zemřel.

Životopis obou vojevůdců sepsal přímý účastník italského tažení Adam Reißner. Tento překladatel, historik, básník a mystik studoval počátkem dvacátých let 16. století na wittenberské univerzitě. Osobně se znal s jejími předními představiteli, mj. Martinem Lutherem a Philippem Melanchthonem. Byl též zdatným překladatelem biblických textů. V letech 1526–1528 působil jako Frundsbergův tajemník, během této doby zažil i plenění Říma, a později pokračoval v dráze překladatele a soukromého učence ve Štrasburku. Jeho popis životů Georga i Kaspara je pozoruhodný především autorovou osobní účastí na zásadních událostech italských válek (1494–1559) a pravděpodobně i užším vztahem s Georgem von Frundsbergem. Reißnerovo dílo je jedním z výchozích pro informace o životě především Georgova syna Kaspara, jemuž se nikdy nepodařilo vystoupit ze stínu svého otce.

Typograficky střídmě pojatá kniha neobsahuje s výjimkou titulního listu žádné ilustrace. Tělo textu je tištěno frakturou a střídmou antikvou pro latinský text, opatřeno margináliemi a rejstříkem a obohaceno o dřevořezové iniciály s vegetabilním motivem. Titulní list pak přináší jako obrazovou dominantu vyobrazení Georga a Kaspara von Frundsberg v rolverkovém rámu, černočervený barevný soutisk a výraznou vyznačovací frakturu odkazující na maxmiliánské bibliofilské typy.

Kromě řady novinových relací je představovaná publikace jedním z prvních monografických popisů plenění Říma. Z hlediska pozice autora pak nabízí více než zajímavý vhled do událostí první třetiny 16. století.

Knihu si můžete přečíst on-line zde.

Citace:

REISSNER, Adam. Historia Herrn Georgen unnd Herrn Casparn von Frundsberg, Vatters und Sons. Franckfurt am Mayn : Georg Raben Weygand Hanen Erben, 1572.