Dne 7. července 1991 byla podepsána takzvaná Brionská deklarace, jíž se Slovinsko prakticky odtrhlo od Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Dohodě předcházely krátké, ale intenzivní boje po vyhlášení nezávislosti Slovinska 25. června 1991. Konfliktu se zúčastnily také jednotky jugoslávského vojenského letectva (Jugoslavensko Ratno Vazduchoplovstvo-JRV).
Ty svého času používaly také americké stíhací a bombardovací proudové letouny Republic F-84. Vývoj těchto strojů spadá až ke konci 2. světové války. Ale první opravdu použitelné Thunderjety se objevily až za války v Koreji. Tam bylo shledáno, že jako stíhací letouny již vzhledem ke svým výkonům nevyhovují, ale o to lépe se uplatnily při útocích na pozemní cíle. Jejich robustnost, vytrvalost a schopnost nést mohutnou výzbroj je rázem posunula do střediska zájmů vojenských kruhů USA a spřátelených států. Tak došlo k produkci 3 025 kusů verze G, která se pak stala základem vzdušné výzbroje členů NATO. Mnoho dalších F-84 bylo dodáno v rámci amerického programu vojenské pomoci (MDAP) i dalším nečlenským státům.
Do stavu JRV se tak díky MDAP dostalo až na 290 F-84. Jedním z nich je i stroj sériového čísla S/N 51-1159, který byl v závodě Farmingdale vyroben v červenci 1952. Krátce na to byl předán Velitelství strategického letectva USA (SAC) a sloužil u různých amerických jednotek. V roce 1954 byl přemístěn na základnu Brook a určen pro Jugoslávii v rámci programu MDAP. Ta se totiž v té době snažila vyvázat ze sféry vlivu Sovětského svazu, a proto hledala pomoc na všech stranách. V jugoslávském vojenském letectvu stroj sloužil snad až do roku 1974 a skončil na letišti Cerklje ve Slovinsku. Poté je jeho osud nejasný, ale roku 2010 stál na letišti v Mariboru s fiktivní kamufláží akrobatického týmu Thunderbirds. Zde jej od správy letiště zakoupil pan Saso Knez a následujícího roku nabídl do sbírek VHÚ. Protože se jednalo o stroj se zajímavou historií, který navíc náleží ke generaci prvních proudových letadel, byla nabídka záhy přijata. Ještě téhož roku byl F-84 v Mariboru rozebrán a převezen do Prahy-Kbel. Následovala jeho pečlivá renovace v dílnách firmy Forte a.s. Mostkovice a vystavení v původních amerických barvách v prostorách Leteckého muzea VHÚ. V současné době je letoun uložen v hangáru, kde bude vystaven spolu se všemi svými vrstevníky, ať z východu, či západu.
Republic F-84 G-15
Jednomotorový jednomístný samonosný jednoplošník s přímým křídlem, vyzbrojený šesti kulomety Browning M3, ráže 12,7 mm a podvěsnou výzbrojí do hmotnosti 2 040 kg.
Motor Alison J35-A-29 o tahu 22,7 kN
Rozpětí 11,1 m
Délka 11,6 m
Výška 3,84 m
Prázdná hmotnost 5 033 kg
Maximální vzletová hmotnost 8 457 kg
Maximální rychlost 925 km/h
Dostup 12 500 m
Dolet 3 200 km
Letoun byl do sbírek VHÚ získán výměnou v roce 2011.