Republic F-84 G Thunderjet, USA, 1952

Republic F-84 G Thunderjet, USA, 1952

Dne 7. července 1991 byla podepsána takzvaná Brionská deklarace, jíž se Slovinsko prakticky odtrhlo od Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Dohodě předcházely krátké, ale intenzivní boje po vyhlášení nezávislosti Slovinska 25. června 1991. Konfliktu se zúčastnily také jednotky jugoslávského vojenského letectva (Jugoslavensko Ratno Vazduchoplovstvo-JRV).

Ty svého času používaly také americké stíhací a bombardovací proudové letouny Republic F-84. Vývoj těchto strojů spadá až ke konci 2. světové války. Ale první opravdu použitelné Thunderjety se objevily až za války v Koreji. Tam bylo shledáno, že jako stíhací letouny již vzhledem ke svým výkonům nevyhovují, ale o to lépe se uplatnily při útocích na pozemní cíle. Jejich robustnost, vytrvalost a schopnost nést mohutnou výzbroj je rázem posunula do střediska zájmů vojenských kruhů USA a spřátelených států. Tak došlo k produkci 3 025 kusů verze G, která se pak stala základem vzdušné výzbroje členů NATO. Mnoho dalších F-84 bylo dodáno v rámci amerického programu vojenské pomoci (MDAP) i dalším nečlenským státům.

Do stavu JRV se tak díky MDAP dostalo až na 290 F-84. Jedním z nich je i stroj sériového čísla S/N 51-1159, který byl v závodě Farmingdale vyroben v červenci 1952. Krátce na to byl předán Velitelství strategického letectva USA (SAC) a sloužil u různých amerických jednotek. V roce 1954 byl přemístěn na základnu Brook a určen pro Jugoslávii v rámci programu MDAP. Ta se totiž v té době snažila vyvázat ze sféry vlivu Sovětského svazu, a proto hledala pomoc na všech stranách. V jugoslávském vojenském letectvu stroj sloužil snad až do roku 1974 a skončil na letišti Cerklje ve Slovinsku. Poté je jeho osud nejasný, ale roku 2010 stál na letišti v Mariboru s fiktivní kamufláží akrobatického týmu Thunderbirds. Zde jej od správy letiště zakoupil pan Saso Knez a následujícího roku nabídl do sbírek VHÚ. Protože se jednalo o stroj se zajímavou historií, který navíc náleží ke generaci prvních proudových letadel, byla nabídka záhy přijata. Ještě téhož roku byl F-84 v Mariboru rozebrán a převezen do Prahy-Kbel. Následovala jeho pečlivá renovace v dílnách firmy Forte a.s. Mostkovice a vystavení v původních amerických barvách v prostorách Leteckého muzea VHÚ. V současné době je letoun uložen v hangáru, kde bude vystaven spolu se všemi svými vrstevníky, ať z východu, či západu.

 

Republic F-84 G-15

Jednomotorový jednomístný samonosný jednoplošník s přímým křídlem, vyzbrojený šesti kulomety Browning M3, ráže 12,7 mm a podvěsnou výzbrojí do hmotnosti 2 040 kg.

Motor Alison J35-A-29 o tahu 22,7 kN

Rozpětí 11,1 m

Délka 11,6 m

Výška 3,84 m

Prázdná hmotnost 5 033 kg

Maximální vzletová hmotnost 8 457 kg

Maximální rychlost 925 km/h

Dostup 12 500 m

Dolet 3 200 km

Letoun byl do sbírek VHÚ získán výměnou v roce 2011.

 

Aktuálně



V Armádním muzeu Žižkov bylo pokřtěno rozšířené vydání publikace Padli na barikádách, v pořadí již třetí

V Armádním muzeu Žižkov bylo pokřtěno rozšířené vydání publikace Padli na barikádách, v pořadí již třetí

11. 05. 2026
Uprostřed připomínek 81. výročí Pražského povstání, ve středu 6. května, byla v Atriu…
Podívejte se na 81 unikátních fotografií z Pražského povstání a konce války na Prostějovsku

Podívejte se na 81 unikátních fotografií z Pražského povstání a konce války na Prostějovsku

08. 05. 2026
Jedno z poslání Vojenského historického ústavu Praha je soustavně a cíleně shromažďovat…
Česká republika si připomíná výročí konce              2. světové války, na Vítkově nastoupili vojáci

Česká republika si připomíná výročí konce 2. světové války, na Vítkově nastoupili vojáci

08. 05. 2026
U Národního památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína se dnes uskutečnil…
Americký veterán Joseph Thurmond se po 81 letech vrátil do Česka, navštívil Armádní muzeum Žižkov

Americký veterán Joseph Thurmond se po 81 letech vrátil do Česka, navštívil Armádní muzeum Žižkov

07. 05. 2026
Stoletý veterán Joseph Thurmond, který na jaře 1945 bojoval v Německu a…
Přečtěte si příběh profesora Arnolda Jiráska, velitele největší „bílé barikády“ při Pražském povstání

Přečtěte si příběh profesora Arnolda Jiráska, velitele největší „bílé barikády“ při Pražském povstání

06. 05. 2026
Hrdiny bojů na barikádách Pražského povstání nebyli jen povstalci se zbraní v…