Výtvarník Bedřich Fritta, původním jménem Fritz Taussig, byl jednou z mnoha obětí holokaustu. Zahynul patrně 8. listopadu 1944 v koncentračním táboře Osvětim I, nedlouho potom, co sem byl transportován z Malé pevnosti Terezín. Jako malíř se stal známějším až po smrti, především díky své tvorbě z terezínského židovského ghetta. Jeho tušové kresby, zobrazující život v ghettu ve vší své absurditě a nelidskosti, se staly součástí mnoha světových expozic věnovaných výtvarnému ztvárnění holokaustu.
O Frittově smrti se stejně jako v případě statisíců jiných nedochoval žádný úřední doklad, a proto se i jeho osoby týkalo poválečné soudní řízení ohledně prohlášení za mrtvého, aby mohla být vypořádána jeho pozůstalost. Soudní vyhláška byla zveřejněna v Úředním listu Československé republiky 28. června 1949, tedy poměrně pozdě, protože řízení o „prohlášení za mrtva“ začaly probíhat u obětí holokaustu již krátce po skončení války a jednotlivé případy byly vyřizovány vzhledem k okolnostem ve velmi krátké době. Ve Frittově případě byl žadatelem o prohlášení za mrtva jeho nezletilý syn Tomáš (tehdy mu bylo osm let) prostřednictvím soudního poručníka. Byl totiž jediným přeživším z rodiny a o prohlášení za mrtva zažádal v rámci stejného řízení i v případě své matky Jany Frittové, která zahynula v Malé pevnosti Terezín na tyfus patrně 13. února 1945. Do věznice v Malé pevnosti se rodina dostala z ghetta kvůli tzv. aféře terezínských malířů, kdy byla nacisty odhalena utajená tvorba skupiny židovských výtvarníků zaměstnaných v kreslírně, kterou v menším množství dokonce propašovali i za hranice ghetta. Většinu obrazů svědčících o situaci v ghettu se podařilo ukrýt až do konce války, ale umělci deportovaní do Malé pevnosti a později do Osvětimi byli téměř všichni umučeni. Obrazy byly vyzvednuty jediným přeživším malířem Leo Haasem. Z tvorby Bedřicha Fritty se dochovala i dojemná obrázková knížka, kterou ke třetím narozeninám věnoval svému synu Tomášovi.
U vyhlášky o prohlášení za mrtva je jako místo úmrtí Bedřicha Fritty chybně uvedena Malá pevnost, ačkoliv podle svědka Leo Haase i záznamů Památníku Terezín byl malíř ještě transportován (velmi nemocný) do Osvětimi.
Úřední list Československé republiky. Praha: Ministerstvo vnitra, 28.06.1949, [30](150 (ediktální část)), s. 2414. Dostupné také z: https://digitalnistudovna.army.cz/uuid/uuid:bd0e7c7e-8116-11ed-83e4-001b63bd97ba