Vyhlášení samostatného československého státu představovalo přelomový okamžik našich moderních dějin a řada současníků si na událost uchovala emotivní vzpomínky. To platilo i pro české vojáky, které 28. říjen 1918 zastihl v rakousko-uherském stejnokroji.
Kniha Josefa Rotha pojednává o situaci u pražského c. k. střeleckého pluku č. 8 v říjnu 1918. Pluk se od srpna nacházel v záloze na italské frontě a vojáci pevně věřili, že v atmosféře všeobecného rozkladu a blížícího se konce války již znovu na frontu nepůjdou. Dne 24. října však pluk obdržel rozkaz k odchodu na frontu. Během přesunu došlo k projevům nespokojenosti, ozývaly se protiválečná hesla a s přicházejícím večerem se začala množit střelba do vzduchu, a dokonce i odhazování ručních granátů.
Velení divize se po krátkém jednání pokusilo následujícího dne nespolehlivý pluk odzbrojit. Nedostatek asistenčních oddílů však neumožňoval odzbrojení pluku jako celku, a tak se to muselo provést postupně u každého praporu zvlášť, navíc za použití lsti. Poslední na řadu přišel I. prapor, který noc strávil v obci Samprogno. Protože vojáci měli zprávy o průběhu odzbrojování u ostatních praporů, odmítli své zbraně vydat z rukou a naopak se jim rozhodným zásahem vedeným českými poddůstojníky podařilo zajistit zadržené zbraně II. a III. praporu, a tím znovu vyzbrojit celý pluk. S ohledem na jednání o příměří a rozpad monarchie si rakousko-uherské velení uvědomovalo, že nemá prostředky k udržení pluku na frontě a nařídilo jeho odvelení na rakouské území. Spolu s dalšími částmi 21. zeměbranecké divize zahájili „osmáci“ organizovaný odchod z frontového pásma k železniční stanici v Toblachu, kde byli zařazeni do železničního transportu směřujícího do Čech.
ROTH, Josef. Samprogno 1918. Vzpomínka na vzbouření se osmého střeleckého pluku na italské frontě. Vlastním nákladem, Praha 1928. 32 s. Rozměry: 197 x 143 mm.