Ručně psaný leták z italské fronty, 1918

Ručně psaný leták z italské fronty, 1918

Československé legie v Itálii, formované od dubna 1918, tvořily v době první světové války nejmladší část československého zahraničního vojska. Důvody, které znemožňovaly vytvoření československých dobrovolnických jednotek již v dřívějším období lze hledat především v rezervovaném přístupu Itálie ke slovanskému osvobozeneckému hnutí, které bylo mnohdy v přímém rozporu s italskými válečnými cíli.

Množství dobrovolníků odhodlaných bojovat proti Rakousko-Uhersku tak zůstávalo v zajateckých táborech nebo bylo v lepším případě využíváno jako pracovní síla. Situace se radikálně změnila po debaklu italské armády u Kobaridu v říjnu 1917 a přesunu fronty na italské území. Dříve rezervovaný italský přístup vystřídala nadšená podpora. V této situaci se zajatci dosud odmítající vstoupit do československé armády stali cílem intenzivní agitace, která je měla dovést ke změně rozhodnutí. Jeden z dobrovolníků si o tom do deníku poznamenal: „V měsíci dubnu přijel k nám do pevnosti ředitel Fr. Hlaváček, který svým vlivem získal pro armádu téměř všechny, kteří až dosud zůstávali stranou. Bez tklivých okolností se to neodbylo, a když potom nařídil, aby těm, kdo ani teď do legií vstoupiti nechtějí, byly odňaty odznaky příslušnosti československé, mnozí se tomu s pláčem bránili a vstoupili přece.“

Možnost odvodu do československého vojska zcela jistě ohrožovala zažitou představu rakousko-uherských vojáků o zajetí jako možném úniku z fronty. Toho obratně využívala i rakousko-uherská propaganda, která se snažila české vojáky sloužící v rakousko-uherské armádě přesvědčit, že případné zajetí pro ně neznamená odchod do relativního bezpečí zajateckého tábora, ale pouhou změnu stran a setrvání na frontě.

Leták napsaný černým inkoustem na list vytržený ze sešitu formátu A5 a datovaný 28. červencem 1918 dokazuje, že se legionáři při svých rozvědkách s touto propagandou alespoň v některých případech setkávali a bylo potřeba ji vyvracet. To zároveň svědčí o hroutící se udržovací morálce rakousko-uherských vojáků, pro které po čtyřech letech války bylo mnohdy jediným cílem dostat se pryč z fronty, bez ohledu na vlastenecké ideály jakéhokoli druhu.

Rozměry: 21 x 15,9 cm

Leták byl do sbírky VHÚ Praha získán v roce 1991.

Aktuálně



V úterý 20. května začíná v  Armádním muzeu Žižkov mezinárodní vědecká konference "Nové pohledy na rok 1945"

V úterý 20. května začíná v Armádním muzeu Žižkov mezinárodní vědecká konference "Nové pohledy na rok 1945"

13. 05. 2025
Ve dnech 20.–21. května 2025 se v atriu Armádního muzea Žižkov v…
Izraelští vojenští historikové a veteráni navštívili Vojenský historický ústav Praha

Izraelští vojenští historikové a veteráni navštívili Vojenský historický ústav Praha

12. 05. 2025
Do Vojenského historického ústavu Praha zavítala vzácná návštěva, předseda Izraelské komise pro…
Být hrdinou se v českých dějinách nevyplácí, říká v rozhovoru historik Jindřich Marek

Být hrdinou se v českých dějinách nevyplácí, říká v rozhovoru historik Jindřich Marek

09. 05. 2025
Česká republika si připomíná 80 let od konce druhé světové války, připravili…
Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání

Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání

08. 05. 2025
Vojenský historický ústav zveřejnil další digitální edici historického pramene s informacemi o…
Česká republika si připomíná 80 let od konce války: Respekt a úctu si zaslouží všichni padlí, řekl prezident

Česká republika si připomíná 80 let od konce války: Respekt a úctu si zaslouží všichni padlí, řekl prezident

08. 05. 2025
Nejvyšší představitelé státu v čele s prezidentem republiky Petrem Pavlem dnes u…