Rudolf Obruča, Krásná naše domovina, kolem 1936

Rudolf Obruča, Krásná naše domovina, kolem 1936

 

Vojenský pochod s názvem „Krásná naše domovina“ je dílem známého skladatele a vojenského kapelníka Rudolfa Obruči (1874–1941), který ho věnoval pěšímu pluku č. 41 se sídlem v Kasárnách M. R. Štefánika v Žilině (od roku 1936 nesl pluk čestný název Pěší pluk „Edvarda Beneše“). Notovou partituru pro dechový orchestr vydalo nakladatelství Jaroslava Stožického v Brně.

Obálka má velmi kvalitní grafickou úpravu. Na kolorované litografii je zobrazena mapa předválečného Československa, přičemž státní vlajka v trojúhelníkovém tvaru směřuje k místu dislokace pluku (Žilina).

Rudolf Obruča pocházel z rodiny hudebníků v Pačlavicích u Kroměříže. Již jako chlapec ovládal hru na několik hudebních nástrojů. Vyučil se košíkářství a roku 1892 nastoupil jako čerstvý nováček k hudbě c. a k. pěšího pluku č. 12 v Komárně. Po šesti letech služby byl jmenován plukovním bubeníkem. Roku 1901 dostal pověření k řízení hudby, o tři roky později byl jmenován kapelníkem. Hudební kvalifikaci si zvýšil absolvováním kurzů hudební teorie a hry na klavír na vídeňské konzervatoři (1904–1905). Před válkou sloužil v několika posádkách rakousko-uherské monarchie (Trebinje, Znojmo, Gross Becskerek). Za první světové války bojoval na ruské a italské frontě na straně c. a k. armády. Po válce byl pověřen sestavením posádkové hudby Bratislava. Roku 1927 odešel do výslužby a pokračoval v kapelnické činnosti nejprve v Bratislavě, od roku 1939 pak v Praze. Pro dechový, popřípadě univerzální i velký orchestr skládal pochody (Slovanský pochod, Jugoslávská zora, Mikuláš Zrinský, Pod praporem svobody, Volga, Generál Šnejdárek, Pochod župy Masarykovej, Na stráž, Pochod ženijního pluku č. 4, Můj ideál, Zpěvem k srdci). Pro dechový orchestr upravil také hudební díla Bedřicha Smetany (Slavnostní předehra k symfonické básni Z českých luhů a hájů) a Antonína Dvořáka (předehra k opeře Vanda).

Tisk, litografie, 310 x 200 mm.

Notová partitura byla získána do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou daru v roce 2005.

Aktuálně



Z restaurátorských dílen: Restaurování střelecké věže letounu Š-50

Z restaurátorských dílen: Restaurování střelecké věže letounu Š-50

21. 02. 2025
Přečtěte si, jak kolegové z Leteckého muzea Kbely pečlivě pracovali na restaurování…
Úskalí národnostních vztahů v meziválečném Československu. Kauza takzvaného Machníkova výnosu z roku 1936

Úskalí národnostních vztahů v meziválečném Československu. Kauza takzvaného Machníkova výnosu z roku 1936

17. 02. 2025
Snaha československé vlády o účinnou ochranu utajovaných skutečností se setkala s nežádoucím ohlasem…
Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

14. 02. 2025
Posláním Vojenského historického ústavu Praha je soustavně a cílevědomě shromažďovat písemné a…
Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

13. 02. 2025
Za 2. světové války se česká metropole stala terčem leteckého bombardování několikrát,…
Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

12. 02. 2025
Prostorné atrium Armádního muzea Žižkov, jehož rekonstrukce získala hned několik významných architektonických…