Vojenský pochod s názvem „Krásná naše domovina“ je dílem známého skladatele a vojenského kapelníka Rudolfa Obruči (1874–1941), který ho věnoval pěšímu pluku č. 41 se sídlem v Kasárnách M. R. Štefánika v Žilině (od roku 1936 nesl pluk čestný název Pěší pluk „Edvarda Beneše“). Notovou partituru pro dechový orchestr vydalo nakladatelství Jaroslava Stožického v Brně.
Obálka má velmi kvalitní grafickou úpravu. Na kolorované litografii je zobrazena mapa předválečného Československa, přičemž státní vlajka v trojúhelníkovém tvaru směřuje k místu dislokace pluku (Žilina).
Rudolf Obruča pocházel z rodiny hudebníků v Pačlavicích u Kroměříže. Již jako chlapec ovládal hru na několik hudebních nástrojů. Vyučil se košíkářství a roku 1892 nastoupil jako čerstvý nováček k hudbě c. a k. pěšího pluku č. 12 v Komárně. Po šesti letech služby byl jmenován plukovním bubeníkem. Roku 1901 dostal pověření k řízení hudby, o tři roky později byl jmenován kapelníkem. Hudební kvalifikaci si zvýšil absolvováním kurzů hudební teorie a hry na klavír na vídeňské konzervatoři (1904–1905). Před válkou sloužil v několika posádkách rakousko-uherské monarchie (Trebinje, Znojmo, Gross Becskerek). Za první světové války bojoval na ruské a italské frontě na straně c. a k. armády. Po válce byl pověřen sestavením posádkové hudby Bratislava. Roku 1927 odešel do výslužby a pokračoval v kapelnické činnosti nejprve v Bratislavě, od roku 1939 pak v Praze. Pro dechový, popřípadě univerzální i velký orchestr skládal pochody (Slovanský pochod, Jugoslávská zora, Mikuláš Zrinský, Pod praporem svobody, Volga, Generál Šnejdárek, Pochod župy Masarykovej, Na stráž, Pochod ženijního pluku č. 4, Můj ideál, Zpěvem k srdci). Pro dechový orchestr upravil také hudební díla Bedřicha Smetany (Slavnostní předehra k symfonické básni Z českých luhů a hájů) a Antonína Dvořáka (předehra k opeře Vanda).
Tisk, litografie, 310 x 200 mm.