Rumunská puška Peabody-Martini M 1879 – funkční řez

Rumunská puška Peabody-Martini M 1879 – funkční řez

Fotogalerie

Rumunská puška Peabody-Martini M 1879
Rumunská puška Peabody-Martini M 1879
Rumunská puška Peabody-Martini M 1879
V roce 1862 získal Američan Henry O. Peabody patent na sklopný závěr ovládaný pákou tvořící lučík, jenž jinak chránil spoušť před neúmyslným odpálením. Peabodyho závěrový systém došel většího úspěchu na starém kontinentě, než na území Spojených států. První evropskou zemí, jež pušky jeho systému zavedla do výzbroje, bylo v roce 1867 Švýcarsko. Továrník Friedrich von Martini ze švýcarského Frauenfeldu Peabodyho konstrukci vylepšil do té míry, že se pohybem napínací páky napínal přímoběžný úderník uložený v závěru. Zdokonalenou zbraň nabídl Martini britské královské armádě, která ji po aplikaci konstrukce vývrtu skotského puškaře Alexandra Henryho zavedla v roce 1871 pod označením Martini-Henry Mk. I do výzbroje.
Rumunská armáda měla ve výzbroji kromě řady starých předovek také 25 000 pušek Peabody M 1868 nakoupených od americké firmy Providence Tool Company, které ale nemohly pokrýt její potřeby. V roce 1879 objednala ve štýrské zbrojovce (Oesterreichische Waffenfabriks- Gesellschaft) celkem 125 106 a 5000 karabin označovaných také Martini-Henry M 1879.

Funkční řez rumunskou zkrácenou zbraní, pocházející nepochybně z rakouské zbrojovky, získalo muzeum v roce 1929 ze Sběrny v Milovicích.

Aktuálně


Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…