Ruská medaile Za dobytí Paříže

Ruská medaile Za dobytí Paříže

Fotogalerie

Ruská medaile Za dobytí Paříže (1)
Ruská medaile Za dobytí Paříže (2)

Rozhodující vítězství šesté koalice proti Napoleonovi v bitvě u Lipska v říjnu 1813 zcela zerodovalo francouzské pozice v dosud loajálních částech Německa, kterým tak mohli spojenci bez většího odporu projít a postupovat dále na západ přes řeku Rýn. V lednu 1814 vstoupili na území Francie a v březnu dosáhli – i přes dohasínající odpor zbylých Napoleonových armád – hlavního města Paříže. Ta se pod cizí nadvládu dostala poprvé od konce stoleté války, tedy po téměř 400 letech.

Podobně jako jiné armády, oslavila i ta ruská vítězství nad Francií založením specifické dekorace. Tou se stala medaile Za dobytí Paříže, která byla carem Alexandrem I. formálně založena ještě roku 1814, udílena byla ale až v letech 1816–1823. Celkem ji mělo obdržet přibližně 150 000 veteránů ruské armády.

Z faleristického hlediska stála tato medaile na pomyslném začátku řady žánrově podobných, které založil pozdější Sovětský svaz v průběhu druhé světové války. Jmenujme alespoň medaile Za dobytí Budapešti, Za dobytí Vídně nebo Za dobytí Berlína, jež byly zavedeny těsně po skončení druhé světové války.

Popis:

Stříbrná medaile o průměru 28 mm a síle 3 mm zobrazuje v ploše averzu bustu cara Alexandra I. z pravého boku s vavřínovým věncem na hlavě. Nad hlavou se nachází symbol Božího oka (oka Prozřetelnosti), které je obklopeno paprsky, jež vyplňují většinu podkladu. Na reverzu se v ploše ohraničené vavřínovým věncem nachází dělený nápis v ruštině: „За / взятие / Парижа / 19 марта 1814“ (v překladu Za dobytí Paříže, 19. března 1814). Datum 19. března se vztahovalo k tehdejšímu juliánskému kalendáři, podle něhož se Rusko ještě řídilo. Podle gregoriánského kalendáře došlo k dobytí Paříže 31. března 1814.

Vyfotografovaný exemplář se do sbírky Vojenského historického ústavu Praha dostal nákupem od soukromého sběratele v roce 1957.

Aktuálně


Česká stopa v korejské válce: na přednášce v Armádním muzeu Žižkov se vzpomínalo na tamní veterány

Česká stopa v korejské válce: na přednášce v Armádním muzeu Žižkov se vzpomínalo na tamní veterány

27. 02. 2025
Historik Prokop Tomek a účastník několika zahraničních operací Miroslav Vyšata připomněli českou…
Letecká havárie a krutá cesta pro pomoc. V Krkonoších na konci války zahynulo 24 lidí

Letecká havárie a krutá cesta pro pomoc. V Krkonoších na konci války zahynulo 24 lidí

26. 02. 2025
Letos uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války.…
Pohled experta na historii vojenského letectví na působení českých aviatiků na frontách Světové války si vyslechli účastníci další přednášky v Armádním muzeu

Pohled experta na historii vojenského letectví na působení českých aviatiků na frontách Světové války si vyslechli účastníci další přednášky v Armádním muzeu

25. 02. 2025
Jaká byla role českých letců v první světové válce? Jaké příběhy se…
Cvičení DUNAJ-86

Cvičení DUNAJ-86

24. 02. 2025
Ve dnech 3. – 8. února 1986 se na území Maďarské lidové…
Z restaurátorských dílen: Restaurování střelecké věže letounu Š-50

Z restaurátorských dílen: Restaurování střelecké věže letounu Š-50

21. 02. 2025
Přečtěte si, jak kolegové z Leteckého muzea Kbely pečlivě pracovali na restaurování…