V průběhu transformace ruské armády a zbrojního průmyslu v v šedesátých a sedmdesátých letech 19. století pod vedením ministra války Dmitrije Alexejeviče Miljutina (1816–1912) přijala ruská armáda do výzbroje několik systémů zadovek. Překotné období, později Miljutinem označené za „nešťastné puškové drama“, završilo v roce 1870 zavedení pušky Berdan II pod označením „skorostrel´naja malokalibernaja vintovka Berdan nomer vtoroj“. Americký konstruktér plukovník Hiram Berdan (1824−1893) nabídl svoji konstrukci ruské armádě v dubnu 1869 při své návštěvě Petrohradu. Po srovnávacích zkouškách s bavorskou puškou Werder M 1869 padla volba na Berdanovu konstrukci. Vzhledem k tomu, že carská armáda zavedla v říjnu 1868 do výzbroje pušku Berdan, přepracovanou plukovníkem A. P. Gorlovem a ředitelem kanceláře Výzbrojní komise kapitánem K. I. Ginnisem, dostala nová puška pro odlišení označení Berdan II 1870. Obě zbraně měly zcela odlišnou konstrukci.
Na rozdíl od jiných zavedených pušek z období transformace dostaly objednávky na pušky Berdan II pouze státní zbrojovky v Tule, Iževsku a Sestrorecku, jež je ve čtyřech různých provedeních vyráběly až do konce osmdesátých let 19. století.
V prvním období výroby v letech 1872–1876 vyrobily závody 185 346 kusů. Během let 1877–1879 dosáhla produkce počtu 1 169 500 pušek. Jen do roku 1883 měla carská armáda ve výzbroji 1 580 897 pěchotních pušek, 102 192 dragounských, 137 276 kozáckých a pouze 833 karabin.
Přestože v roce 1891 zavedla carská armáda do výzbroje první opakovačku konstruktéra I. S. Mosina, pušky Berdan II představovaly nejrozšířenější model na ruské frontě. Řada pušek Berdan se také dostala do rukou čs. legionářů.
Jeden exemplář pušky, s níž dnes neznámý legionář prodělal 2. července 1917 bitvu u Zborova, vyrobila zbrojovka v Tule v roce 1885. Památné datum bitvy si její majitel vyryl na pravou stranu předpažbí a levou stranu ozdobil rozpětím válečných let 1914–1918.
Zbraň získalo muzeum převodem z Okresního muzea v Jičíně v roce 1958.
Prostorné atrium Armádního muzea Žižkov, jehož rekonstrukce získala hned několik významných architektonických…
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz
milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby
veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou