Ruský kulomet Madsen vzor 1902

Ruský kulomet Madsen vzor 1902

V roce 1896 zkonstruoval ředitel dánské královské zbrojovky Julius Alexander Rasmussen prototyp samonabíjecí pušky, jejíž patent pocházel již z roku 1899. Rasmussenova konstrukce by nepochybně zcela zapadla v řadě jiných pokusných zbraní, kdyby na jejím základě nevyvinul poručík Jens Theodor Suhr Schouboe model lehkého, vzduchem chlazeného kulometu. Jeho základní uspořádání přihlásil k patentové ochraně 14. února 1902. Schouboe také inicioval vznik společnosti Dansk Rekylriffel Syndikat v Kodani, jež začala kulomety vyrábět. Nenesly však jméno ani jednoho z duchovních otců, nýbrž ministra války, vynálezce a podnikatele Vilhelma Hermanna Olufa Madsena (1844–1917), jenž se také v roce 1902 zasadil o jeho zavedení do výzbroje dánské armády.

Funkce kulometu Madsen byla založena na principu uzamčeného závěru s krátkým zpětným pohybem hlavně, avšak základní odlišnost od řady ostatních zbraní se stejným principem funkce představovala skutečnost, že závorník nevykonával během funkčního cyklu axiální pohyb vůči hlavni. Poměrně komplikovaný byl také systém podávání nábojů ze schránkového segmentového zásobníku, vsazeného shora do pouzdra zbraně.

Kulomety Madsen si navzdory poměrně komplikované konstrukci, avšak vyvážené spolehlivou funkcí, našly cestu do výzbroje řady armád. V roce 1904 předváděli zástupci Syndikátu zbraň Hlavní dělostřelecké správě (GAU – Glavnoje artilerijskoje upravlenije) v Petěrburgu. Na základě příznivých zkoušek objednala 15. září 1904 GAU pro potřeby jezdectva prvních 200 kulometů v ráži 7,62 mm Mosin a hledím se stupnicí do 2400 kroků (1705 m) a ještě dalších 50 kusů dodal Dansk Rekylriffel Syndikat do konce téhož roku. Největší předválečnou objednávku na 1000 kulometů se 100 000 zásobníky uzavřela carská vláda 9. července 1905. Po skončení rusko-japonské války se většina kulometů Madsen dostala do výzbroje druhosledových kozáckých jednotek Kavkazského okruhu. S postupným vyzbrojováním útvarů kulomety Maxim ztrácely Madseny na svém významu, a v roce 1912 se většina z nich nacházela v pevnostních arzenálech. Ke slovu se ale opět dostaly v průběhu první světové války.

Exemplář s výrobním číslem 915 získalo muzeum v roce 1943 z německé kořisti v rámci budování protektorátního Heeresmusea Prag.

 

Ráž: 7, 62 mm Mosin

Celková délka: 1120 mm

Délka hlavně: 590 mm

Délka záměrné: 540 mm

Kapacita zásobníku: 25 nábojů

Hmotnost zbraně s prázdným zásobníkem: 8750 g

Hmotnost zbraně bez zásobníku: 8370 g

Teoretická kadence: 530 ran/min.

 

Aktuálně



Být hrdinou se v českých dějinách nevyplácí, říká v rozhovoru historik Jindřich Marek

Být hrdinou se v českých dějinách nevyplácí, říká v rozhovoru historik Jindřich Marek

09. 05. 2025
Česká republika si připomíná 80 let od konce druhé světové války, připravili…
Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání

Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání

08. 05. 2025
Vojenský historický ústav zveřejnil další digitální edici historického pramene s informacemi o…
Česká republika si připomíná 80 let od konce války: Respekt a úctu si zaslouží všichni padlí, řekl prezident

Česká republika si připomíná 80 let od konce války: Respekt a úctu si zaslouží všichni padlí, řekl prezident

08. 05. 2025
Nejvyšší představitelé státu v čele s prezidentem republiky Petrem Pavlem dnes u…
Technika ze sbírek VHÚ je k vidění i na Vítězném náměstí

Technika ze sbírek VHÚ je k vidění i na Vítězném náměstí

06. 05. 2025
V úterý 6. května odpoledne byla oficiálně zahájena výstava Nezapomeňme 80 na…
Do pražských ulic vyjela speciální tramvaj odkazující na výročí 80 let od Pražského povstání

Do pražských ulic vyjela speciální tramvaj odkazující na výročí 80 let od Pražského povstání

06. 05. 2025
Při příležitosti 80. výročí Pražského povstání a blížícího se výročí konce druhé…