Řád byl původně založen carem Petrem I. (1689–1725) v roce 1698 jako první a nejvyšší řád, udělovaný v jediné třídě hlavám státu a nejvyšším hodnostářům země. Pojmenován byl po hlavním patronu Ruska – sv. Ondřeji, jehož typický modrý kříž se do dnešní doby objevuje v ruské státní symbolice. Odznakem řádu je zlatý, červeně smaltovaný dvojhlavý orel, na jehož hrudi leží modře smaltovaný „ondřejský“ kříž s ukřižovaným svatým Ondřejem. Na koncích ramen kříže jsou písmena S/A/P/R (Svatý Andrej (Ondřej), patron Ruska). Orel je zavěšen na koruně. Hvězda řádu je stříbrná, osmicípá s červeným dvojhlavým orlem v okrouhlém středu, obtočeném v opisu heslem v azbuce: ZA VÍRU A VĚRNOST (За Веру и Верность). Řádová stuha je modré barvy. Po ruské únorové revoluci v roce 1917, která svrhla carský režim, se řád stal rodinným řádem dynastie Romanovců.
Představená hvězda svatoondřejského řádu o průměru 8cm, doplněná štítkem s nápisem v azbuce „Za Tureckou válku let 1877–1878“ pochází ze sbírky nedávno zesnulého vojenského historika Stanislava Auského (1922–2011) a patří k nejnovějším přírůstkům Vojenského historického ústavu z roku 2011.