Ruský šrapnel z 1. světové války

Ruský šrapnel z 1. světové války

Fotogalerie

Ruský šrapnel z 1. světové války
Ruský šrapnel z 1. světové války
Na jižním úseku východní fronty, kde proti sobě stály armády Ruska a Rakousko-Uherska, se začaly větší boje odehrávat ve dnech 22. – 25. srpna 1914. Jednotky generála Viktora Dankla se zde srazily s dvěma ruskými sbory. Bitva skončila vítězstvím rakousko-uherských zbraní. V polovině září však podnikly Rusové protiútok na Halič, který se zastavil 50 km východně od Krakova. Následovala série bitev, ale ani jedna strana nedosáhla požadovaných cílů ani velkých územních zisků. Podobný výsledek měly i další boje, které se zde do konce roku 1914 odehrály.

Tyto první bojové operace měly charakter manévrové války, kde dominantní složkou dělostřelectva byla rychlopalná, koňmi tažená polní děla. Ve výzbroji ruského polního dělostřelectva se nacházely mimo jiné i 76 mm polní kanóny vzor 1900 a 1902, které se vyráběly v putilovské zbrojovce Petrohradě. Munici do tohoto kanónu tvořily převážně dva základní typy střel: šrapnelové a tříštivé granáty.

Šrapnely byly plněné kovovými kuličkami s časovanou výbušnou náloží a používaly se proti živé síle. Šrapnel, který vznikl na konci 18. století, byl v průběhu 19. století několikrát zdokonalen a na začátku 1. světové války představoval nejběžnější dělostřeleckou munici. Ve výzbroji armád se udržel od začátku 19. století až do konce první světové války.

76 mm ruský ocelový šrapnelový granát ve sbírkách VHÚ Praha pochází právě z období bojů kolem Krakova v letech 1914 – 1915. Svědčí o tom upomínkový nápis v němčině „Welt Krieg 1914-1915 Kampfe bei Krakau“, což v překladu znamená "Světová válka 1914-1915 bitva u Krakova“. Na granátu je nasazen časovací zapalovač vzor 1899. Granát dlouhý 26,5 cm a vážící 6,3 kg je součástí původního sbírkového fondu VHÚ Praha.

 

Aktuálně


Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…