Identifikační známka dnes patří k neodmyslitelným položkám vojenské výstroje. Poprvé se začala používat v druhé polovině 19. století a během 1. světové války se rozšířila mezi všechny světové armády. Jejím smyslem je usnadnit identifikaci padlých vojáků na bojišti a s tím související agendu.
Sada britských identifikačních známek (Identity Discs) z období 2. světové války je vyrobena z lisovaného papíru a obsahuje dvě červené a jednu zelenou známku. Na každé z nich jsou následující informace: vojenské číslo, iniciály nebo křestní jméno, příjmení a kód značící náboženské vyznání. Zelenou a červenou známku nosil voják zavěšené na bavlněné šňůrce kolem krku, další známka červené barvy se nacházela v pouzdře na plynovou masku. V případě úmrtí v akci byla zelená známka pohřbena s tělem, pro případ pozdější identifikace, zatímco červená se padlým vojákům odebírala. Tento model známek se v britské armádě používal od roku 1916 a ve službě vydržel do poloviny 20. století.
Prezentovaný exemplář pochází z pozůstalosti Karla Schmeidlera, jednoho z nejmladších příslušníků československé armády ve Velké Británii. Způsob vyplnění identifikačních známek byl u československých vojáků více individuální než u jejich britských kolegů. V případě známek Karla Schmeidlera se to odráží na tom, že červená známka je vyplněna netradičně oboustranně, zatímco zelená zůstala nevyplněna. Písmeno „J“ znamená, že majitel byl židovského vyznání.
Červená známka má průměr 35mm, zelená známka má šířku 33mm a délku 38mm.
Známka Karla Schmeidlera byla pro sbírky VHÚ Praha zakoupena v roce 2002.