Schiavonna, 1. polovina 17. století

Schiavonna, 1. polovina 17. století

Schiavonna, známá ze 17. století, se vyvinula ze starších mečů, jejichž hromadná produkce v 15. století umožnila vojensky zajistit mezinárodní vzestup Benátek jako významné obchodní velmoci. Pod označením schiavonna jsou tyto meče v počtu několika set zapsány v inventářích dóžecího paláce. Název meče, používaný zřejmě již mnohem dříve, svědčí o tom, že šlo o součást výzbroje oddílů složených ze slovanských a řeckých vojáků, najímaných pod benátské prapory na poloostrově Istrie. Říkalo se jim schiavi – otroci, protože obývali kraje, které v raném středověku patřily mezi hlavní zdroje otroků.

Nejcharakterističtější částí schiavonny je koš jílce, vykovaný z plochých železných pásů a listů. Směřující od obou ramen záštity proti sobě, kříží se a tvoří tak pravidelný kornout dokonale chránící ruku. Spodní pásy tohoto koše jsou na jílcích často esovitě zprohýbány. Postupem času byl páskový koš stále členitější, takže může sloužit jako dobrá pomůcka při datování zbraně.

Schiavonna je zbraň tvarově zcela jedinečná. Hlavice jílce, zpravidla vyrobená z mosazi, má tvar kočičí hlavy se středním oválným terčíkem po obou stranách. Přímé čepele byly nejčastěji dvousečné, jen výjimečně se vyskytují i čepele jednosečné. Byly hladké anebo opatřeny úzkými výbrusy a měřily 800-850 mm. Tyto čepele pocházely jak z Itálie, tak i z Německa a ze Španělska.

Čepel přímá, dvousečná, v horní části s oboustranným výbrusem a středovým hrotem.    Rukojeť dřevěná, potažená kůží. Souprava železná. Hlavice mosazná, kalichovitá, s oboustranným plastickým reliéfem růžice a květů. Mohutný páskový koš se třemi řadami šikmých šípovitých úponků a palcovým prstencem. Záštita horizontálně esovitě prohnutá. Na koši ražena značka MC+. Rikaso obloženo kůží. Pochva dřevěná, potažená plátnem a kůží. Kování železné, páskové, se šesti objímkami.

Celková délka 1098 mm, délka čepele 941 mm, šířka čepele 36 mm.

Schiavonna byla do sbírky VHÚ získána převodem v roce 1947.

Aktuálně



Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…