SCHIMMER, Karl August, Wien's Belagerungen durch die Türken und ihre Einfälle in Ungarn und Oesterreich

Dne 21. září 1529 spatřili vojáci na vídeňských hradbách v těchto končinách nevídanou scénu. K rakouské metropoli dorazili první akindžiové – lehcí jezdci tureckého předvoje. O několik dní později přitáhl hlavní voj mohutné armády osmanského sultána Sulejmana I., čítající 100 000 až 120 000 mužů. Dobytí Vídně, která byla tento rok hlavním cílem tureckého tažení, měla zabránit asi dvacetitisícová posádka města, čelící odhodlaně výrazně početnějšímu nepříteli. O tom, jak dopadla tato událost naší vojenské historie (naší proto, že mezi obránci byla řada vojáků a důstojníků z českých zemí), jsme již psali při představení dobového starého tisku

Za pozornost stojí již samotný autor knihy, rakouský topograf a kulturní historik Karl August Schimmer. Tento rodák z vídeňského předměstí Perchtoldsdorf, kde jeho otec léta působil jako radní, se narodil v létě roku 1800 a jeho dětství a mládí bylo silně ovlivněno napoleonskými válkami, které opakovaně zasáhly přímo Vídeň a její okolí. Otec jej předurčil k vojenské kariéře a Karl August proto nastoupil po porážce Napoleona v 6. koaliční válce a dobytí Paříže na vídeňskou vojenskou inženýrskou akademii. Přestože školu nedokončil a posléze se věnoval obchodu s plátnem, je na jeho historické práci jasně patrné formování jeho osobnosti v období vyhroceného vlasteneckého cítění „osvobozeneckých válek“, jak je doba posledních dvou konfliktů s napoleonskou Francií nazývána. Na poli historie se zabýval hlavně dějinami samotné Vídně a jejího okolí, ale také celého Rakouska. Podílel se mimo jiné i na vzniku Rakouské národní encyklopedie.

Jeho dnes prezentovaná kniha je věnována vídeňským měšťanům, o jejichž statečnosti se v předmluvě říká: „Zásluhy vídeňského měšťanstva v čase obou [tureckých] obléhání Vídně byly velké, mnohostranné a nesporné. Vedeni náboženským zápalem a vlastenectvím vykonali v této těžké době s neslýchaným úsilím a obětavostí téměř neuvěřitelné věci.“ Jak je z úryvku zřejmé, dílo představuje klasický příklad národní historiografie, typické pro 19. století, která se vyznačuje pečlivou prací s množstvím dostupných pramenů a jejich silně národoveckou interpretací.

Text se zabývá celým obdobím rakousko-tureckých válek a je rozdělen do tří částí. První je primárně kontextová a čtenáři předkládá historii Osmanské říše, jejího vzniku a její expanzivní politiky včetně dobytí významných měst, jako je Konstantinopol (1453) a Bělehrad (1521). Zakončuje ji první obležení Vídně v roce 1529.

Druhá část mapuje následné kritické ohrožení rakouských zemí v 16. století až po druhé obležení Vídně v roce 1683. Poslední část se věnuje rakousko-osmanským konfliktům 18. století (1716-1718; 1737-1739; 1788-1791)

Každá část je doplněna bohatým souborem historických pramenů, s nimiž autor pracoval. Mezi dokumenty, které jistě mohou zaujmout i současného čtenáře, je kupříkladu možné nalézt zprávy očitých svědků o stavu města během obležení, výpisy z městského skladiště zbraní a munice nebo výtah z dobového tisku. Na konci knihy jsou pak připojeny všeobecné přílohy, jako například výkladový slovníček osmanských termínů (paša, harém, imám atd.) či seznam muslimských jmen a jejich vysvětlení. Před zadní předsádkou jsou vevázány dva větší rozkládací plánky zobrazující první a druhé turecké obléhání Vídně v letech 1529 a 1683. Oba vykreslují opevnění města a zákopnické a obléhací práce Osmanů, druhý plánek pak zaznamenává i postavení obléhacích baterií.

Maloformátová kniha (18 x 12 cm) je vázána v tvrdé polokožené vazbě. Koženou hnědou usní jsou vyztuženy také rohy lepenkových desek, potažených ozdobným mramorovaným papírem. Hřbet je zdobený zlaceným slepotiskem s rostlinnými motivy, stejnou technikou je na něm vyvedeno příjmení autora a zkrácený název publikace. Ořízka je dekorovaná kropenatým nástřikem modré barvy. Přes hřbet i desky je u horního a spodního okraje nalepena papírová páska se služebními údaji předchozího majitele. Publikace totiž před rokem 1918 patřila do knihovny terezínského pěšího pluku č. 42, jak dokládá její razítko na titulním listu. Do knihovny Vojenského historického ústavu Praha se dostala až po druhé světové válce.

CITACE:

SCHIMMER, Karl August. Wienʼs Belagerungen durch die Türken und ihre Einfälle in Ungarn und Oesterreich. J. G. Heubner, Wien 1845. XII, 432, [2] s. Digitální kopie dostupná z https://archive.org/details/bub_gb_OLUAAAAAcAAJ/mode/2up

Tomáš Konečný a Zdeněk Munzar