SCHRÖDER, Richard, FICHTE, Hans von, BOMPLUN-BRESLAU, Karl. Luftschutz: die deutsche Schicksalsfrage.

Dva světové konflikty v první polovině dvacátého století razantně změnily způsob vedení válečných konfliktů. Fenomény známé již z dřívějších dob, jako mobilizace kompletního ekonomického potenciálu státu pro válečné úsilí, dostoupily dosud nevídaných mezí, nové bojové prostředky, které si svou premiéru odbyly v první světové válce, se dočkaly masového nasazení ve válce následující. Vedle mj. obrněných vozidel, tanků a ponorek podobu konfliktu také výrazně formovalo letectvo, jak v taktické, tak strategické úloze. Již v závěrečných fázích první světové války a prvních poválečných letech bylo zřejmou skutečností, že letectvo v příštích ozbrojených konfliktech sehraje zásadní úlohu, jak přímou podporou pozemních vojsk, tak útoky na týl a zázemí nepřítele a jeho průmysl a infrastrukturu. Adaptace strategie na nové možnosti tak uvedla v přímé ohrožení i civilní obyvatelstvo, jinak hluboko v týlu. V reakci na to začala vznikat odpovídající opatření, týkající se jak protiletadlového boje, tak i ochrany civilního obyvatelstva a výstavby odpovídající infrastruktury i zapojení složek záchranného systému.

Německo, jak v období Výmarské republiky, tak následujícím, nebylo výjimkou. Opatření, přijatá říšskou vládou v roce 1927, byla zčásti odrazem tehdejších představ o budoucí letecké válce, což se projevilo především důrazem na protichemickou ochranu. Ostatní ustanovení však dala vzniknout organizaci, která kombinovala především záchranný systém, včasnou výstrahu, správu protileteckých krytů a osvětu. Přes řadu oficiálních názvů se vžil název Luftschutz. Nástup nacismu v Německu pak daný systém centralizoval pod tzv. Luftschutzbund v kompetenci ministerstva letectví a současně s pozvolným znovuvyzbrojováním Německa se netajil úlohou, kterou sehraje v očekávané nadcházející válce. Nutno dodat, že krom zmíněných složek v tomto období přibylo i dobře financované osvětové oddělení.

Kolektivem autorů sestavená kniha je pak dobrou ilustrací postoje Německa poloviny třicátých let k této problematice. Přehledně členěné pasáže o jednotlivých aspektech letecké války a jejího dopadu na průmyslovou výrobu a civilní obyvatelstvo jsou doplněny bohatou fotografickou přílohou. Bez povšimnutí zde nezůstaly ani ostatní evropské státy, zvláštní pozornost je zde příznačně věnována Anglii a jejímu letectvu. Velmi detailně je též pojednána ochrana civilního obyvatelstva v zástavbě. Očekávatelná, typická propagandistická dikce o nutnosti přípravy na nadcházející osudový boj se zde prolíná s překvapivě přesnými úvahami o pravděpodobném průběhu příští letecké války. V kontextu rozsahu destrukce, kterou zúčastněným stranám ve druhé světové válce přinesly letecké kampaně, se pak jedná o výmluvně varující dobový artefakt.

Citace:

SCHRÖDER, Richard, FICHTE, Hans von, BOMPLUN-BRESLAU, Karl. Luftschutz: die deutsche Schicksalsfrage. Stuttgart: Heinrich Plesken, 1934.