SIENKIEWICZ, Henryk. Křižáci

SIENKIEWICZ, Henryk. Křižáci

Historický dvoudílný román Křižáci vznikal v letech 1897–1900, kdy probíhala v pruské části Polska ze strany úřadů germanizace, na kterou kniha poměrně silně reaguje.  Jedná se o jedno z posledních větších děl Henryka Adama Aleksandera Piuse Sienkiewicze, držitele Nobelovy ceny za literaturu. Narodil se roku 1846 do zchudlé šlechtické rodiny a ve Varšavě vystudoval historii, což se promítlo i do jeho literární tvorby. Sepsal řadu povídek a novel vykreslujících soudobý život zejména na vesnici a proslavil se především řadou historických románů. Mezi ně se řadí jeho vrcholné dílo Quo vadis? a trilogie Ohněm a mečem, Potopa a Pan Wołodyjowski. Nobelova cena za celoživotní dílo mu byla udělena v roce 1905. Po vypuknutí první světové války se odstěhoval do Švýcarska, odkud organizoval pomoc krajanům postiženým válkou, jejíhož konce se nedožil, protože zemřel v roce 1916.

Autor pro předlohu nastudoval mnoho historických materiálů a vycházel zejména z Annales seu cronicae incliti regni Poloniae sepsané Janem Długoszem, které zahrnují přehled událostí odehrávajících se v jihovýchodní a západní Evropě mezi lety 965 až 1480. Podle románu byl režisérem Aleksanderem Fordem v roce 1960 natočený známý stejnojmenný film. Děj románu se odehrává na počátku 15. století, kdy proti sobě mocensky zápasili polský král Vladislav II. Jagellonský a Řád německých rytířů, který ovládal oblast jihovýchodního Baltu. Vyvrcholením příběhu je bitva u Grunwaldu, která se udála 15. července 1410 a stala se po řadě vojenských srážek jejich rozhodujícím střetnutím. Stanula zde spojená polsko-litevská vojska (podpořená dalšími kontingenty včetně bojovníků z ruských knížectví a Tatarů) vedená Vladislavem II. Jagellonským a litevským velkoknížetem Vytautasem Velikým, zvaným též Vitold, a porazila Řád německých rytířů, v jehož čele stál velmistr Ulrich von Jungingen. Za zmínku stojí i to, že se do bitvy na obou stranách zapojili šlechtici a žoldnéři ze zemí Koruny české a jednalo se o jeden z největších vojenských střetů této doby.

Kniha je vázaná v pevné vazbě, má 554 stran a obsahuje 12 výpravných černobílých ilustrací, které spolu s přebalem knihy vytvořil Gustav Krum. Z polštiny román přeložil Jaroslav Janouch a vydalo ho v červenci roku 1955 nakladatelství Naše vojsko nákladem 40 400 výtisků v ediční řadě Knihovna vojáka jako 86. svazek. V této edici vycházely v letech 1948–1973 publikace s převážně válečnou tematikou, které byly původně určeny pouze k distribuci v rámci vojenských složek. Postupně ale začaly být uváděny i do volného prodeje. Díky charakteru nakladatelství zde mohly být vydávány i některé světové romány, které by jinde vyjít nemohly. Román Křižáci si získal od doby svého prvního vydání mezi čtenáři řadu příznivců napříč generacemi a i dnes má člověku, který hledá kvalitní odpočinkovou literaturu, jistě co nabídnout.

Citace:

SIENKIEWICZ, Henryk. Křižáci. Naše vojsko, Praha, 1955.

Aktuálně



Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…