Signalizační tablo T-9

Pro všechny piloty bylo vždy životně důležité včasné rozpoznání případné závady, nebo nebezpečné situace, která se na letadle mohla vyskytnout. Výstražná světla byla zprvu umísťována na palubní desce v zorném poli letce tak, jak to umožňovalo rozdělení palubních přístrojů. Později byly údaje o normálních i mimořádných situacích soustřeďovány do světelných tabel, na kterých se včas zobrazila aktuální informace. Jedním takovým sdruženým přístrojem bylo i Signalizační tablo T-9 pro světoznámé cvičné proudové letouny Aero L-29 Delfín. To soustřeďovalo nejdůležitější signalizaci varovných (žlutých) a nebezpečných (červených) stavů přehledně ve třech sloupcích a řadách.

Obsahovalo tyto stavy:

- požár – červená signalizace požáru v motorovém prostoru

- zbývá 200 l – červená signalizace posledních 200 litrů paliva

- generátor – červená signalizace, že generátor elektrické energie nedobíjí

- vysuň podvozek – červená signalizace nevysunutého podvozku

- nespouštěj – červená signalizace zákazu spouštět motor

- spouštění ve vzduchu – červená signalizace pro spouštění za letu

- baky vyčerpány – žlutá signalizace vyprázdnění přídavných nádrží

- izolační ventil – žlutá signalizace vyřazení automatiky dodávky paliva do motoru

- tlak v kabině – červená signalizace nebezpečného poklesu tlaku vzduchu v kabině

Tablo bylo vyrobené z duralového plechu a akrylátových čelních krytů, za kterými byly žárovky jednotlivých systémů. Jejich funkci bylo možné zkontrolovat tlačítkem, po jehož stisknutí se rozsvítily všechny nápisy. Ty byly většinou v azbuce. Celý přístroj byl montován na levou stranu palubní desky jak v prostoru žáka, tak instruktora. Jeho rozměry byly 120 x 90 x 130 mm a hmotnost 550 g a byl nastříkán černou matovou barvou. Na zadní straně pak byl přinýtován výrobní štítek s údaji o výrobci a parametrech přístroje.

Zajímavou ukázku vybavení našeho nejrozšířenějšího cvičného proudového letounu získal VHÚ v roce 1972 převodem z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu Praha.