SÍS, Vladimír. Z bulharského bojiště : dojmy válečného zpravodaje

SÍS, Vladimír. Z bulharského bojiště : dojmy válečného zpravodaje

Dne 2. července 1958 zemřel ve věznici Leopoldov krátce po svých 69. narozeninách politický vězeň Vladimír Sís. Příčinou úmrtí bylo kruté zacházení a absence lékařské péče navzdory vyššímu věku a vážné nemoci vězněného. Zemřelým byl autor dnes představované knihy, novinář, publicista, etnolog a balkanista Vladimír Sís, jehož životní osudy stojí za stručné připomenutí.

Vladimír Sís (1889‒1958) se narodil v obci Maršov u Brna v rodině řídícího učitele jako nejmladší literárně nadané dítě (starší bratr František byl novinář a politik a sestra Miloslava překladatelka a spisovatelka). Vystudoval gymnázium v Brně a následně pracoval jako novinář v Mladoboleslavských listech a ve Studentské revue. Roku 1909 opustil habsburskou monarchii, aby se vyhnul všeobecné vojenské službě, a cestoval po Balkáně, Blízkém východu a Africe, navštívil Egypt, Libyi a Súdán, ale také Albánii, Řecko, Černou Horu, hlavně ale pobýval v Makedonii, Bulharsku a Srbsku. Jakožto mladočech působil jako dopisovatel Národních listů a po vypuknutí první balkánské války (1912‒1913) se stal válečným korespondentem u bulharské armády. Jeho dnes představované svědectví o konfliktu vyšlo již začátkem roku 1913, kdy ještě válka probíhala. Pravděpodobně během této doby se z něho stal bulharofil a jeho probulharské postoje byly v českých zemích v rozporu s mnohem rozšířenějším srbofilstvím. Po skončení první balkánské války vedly spory mezi dřívějšími spojenci Srbskem a Bulharskem k druhé balkánské válce, která skončila příměřím z 31. července a mírem z 10. srpna 1913 porážkou Bulharska.

Během první světové války se Vladimír Sís v letech 1914‒1915 zapojil do odbojové organizace Maffie (v níž zastával významné organizátorské místo jeho bratr František) jako její významný zahraniční jednatel, který byl oprávněn hovořit jménem doktora Karla Kramáře. Jeho jménem také předložil memorandum české politické reprezentace spojeneckým vládám, které po jeho vlastních úpravách (vyjmul varianty spojení s Ruskem či Slovinskem) požadovalo obnovení samostatného českého státu, čímž se „Kramářovo stanovisko“ v základech shodlo s postojem profesora Tomáše Garrigue Masaryka. Po vstupu Bulharska do války na straně centrálních mocností byl vyslán na žádost Bulharské akademie věd do Makedonie jako archeolog. Jeho působení bylo hodnoceno rozporuplně – vysoce kladně z bulharské strany a vysoce negativně ze srbské a řecké strany. Roku 1921 se vrátil do ČSR a vedle novinářské práce se zasazoval o popularizaci česko-bulharských vztahů. Po okupaci v roce 1939 byl prvním místopředsedou Národního svazu novinářů a jako takový (na rozdíl od dobrovolnických aktivistů) se musel v září téhož roku zúčastnit Němci pořádané exkurze po dobytém Polsku a následně o situaci v poražené zemi referovat. V této veřejné funkci ale setrval jen do léta 1940, kdy byl stejně jako předseda František Bauer na německý nátlak odvolán.

Vladimír Sís byl od počátku okupace zpravodajsky činný a jako dopisovatel rižských listů předával zprávy o situaci v protektorátě do ciziny. Spolupracoval s odbojovou organizací Politické ústředí, po jejím opětovném rozbití během heydrichiády patřil k iniciátorům její obnovy a od října 1944, kdy dosavadní organizátor Jaroslav Jelínek těžce onemocněl, prakticky stanul v jejím čele. Přestože byl několikrát vyslýchán gestapem a jeho byt prohledán, k jeho zatčení do konce války nedošlo. Po osvobození pracoval jako redaktor pro Lidovou demokracii a znovu hodně cestoval. Jako již mnohokrát předtím se ale po komunistickém převratu stal pro své názory nepohodlným, roku 1949 byl zatčen a o rok později v politickém procesu odsouzen pro špionáž a vlastizradu k 25 letům vězení. Účastník tří čs. odbojů Vladimír Sís zemřel 2. července 1958 v Leopoldově. Rehabilitován byl posmrtně v květnu 1969 a roku 1998 jej prezident Václav Havel vyznamenal Řádem Tomáše Garrigua Masaryka. Dodejme, že za svoji publicistickou práci byl v období první republiky dekorován několika významnými řády bulharskými, jugoslávskými a italskými.

Prezentovaná kniha představuje, jak již bylo řečeno, autorovu emotivní reportáž z první balkánské války, během níž působil jako válečný zpravodaj u bulharské armády. Drobná knížečka přináší svědectví z bojů na thrácké frontě a z tažení na Drinopol a Cařihrad, kde sehrála bulharská armáda hlavní úlohu a prošla tvrdými boji s Osmany. Čtivě a živě psaný text je nepochybně čtenářsky atraktivní a vtáhne do děje. Za zmínku stojí poslední kapitola, která je věnována české participaci na balkánských válkách. V prvé řadě uvádí dobrovolnické výpravy českých zdravotníků, které byly již poměrně dobře popsány (stručně např. zde), vedle nich ale autor zmiňuje také české dobrovolníky v bulharské armádě, což nepatří mezi příliš známá témata naší vojenské historie. Samotná knížečka vyšla v měkké vazbě osminkového formátu a obsahuje jen dvě obrazové přílohy, kterými jsou mapka okolí Drinopolu a plánek s tažením na Cařihrad. Nenápadná publikace je tak dodnes připomínkou jednak české účasti v balkánských válkách (1912‒1913), ale i mimořádně zajímavé postavy jejího autora.

Zdeněk Munzar

Citace:
SÍS, Vladimír. Z bulharského bojiště : dojmy válečného zpravodaje. Praha : Český čtenář, 1913. 80 s.

Aktuálně



Pattonovi duchové vstupují do Čech

Pattonovi duchové vstupují do Čech

20. 04. 2025
Dva dny poté, co na české území vstoupila v Ašském výběžku první americká…
„Nestačíme, nemůžeme, jak bychom chtěli.“ Válečné zdravotnictví za první světové války bojovalo s časem, špínou i zoufalstvím

„Nestačíme, nemůžeme, jak bychom chtěli.“ Válečné zdravotnictví za první světové války bojovalo s časem, špínou i zoufalstvím

18. 04. 2025
Nemoci, zoufalství i improvizace. První světová válka obrátila životy vojáků i lékařů…
Před jeepem tu byla fena. Uvezla pět vojáků a poznala bláto i písek

Před jeepem tu byla fena. Uvezla pět vojáků a poznala bláto i písek

17. 04. 2025
Sedmý díl seriálu Poklady z depozitáře webu iDNES.cz se tentokrát věnoval většímu…
Přijďte na konferenci o evropském vystěhovalectví a migraci do Náprstkova muzea. Navazuje na výstavu výstavu o českých krajanech v USA zahájenou minulý týden v Armádním muzeu Žižkov

Přijďte na konferenci o evropském vystěhovalectví a migraci do Náprstkova muzea. Navazuje na výstavu výstavu o českých krajanech v USA zahájenou minulý týden v Armádním muzeu Žižkov

15. 04. 2025
Pohled na problematiku migrace Evropanů z vlastního kontinentu s důrazem na české vystěhovalectví do…
Před 80 lety začal útok s cílem osvobození Brna. Doprovázely jej ztráty obou stranách

Před 80 lety začal útok s cílem osvobození Brna. Doprovázely jej ztráty obou stranách

15. 04. 2025
Brněnská fáze bratislavsko-brněnské operace v dubnu 1945 nebyla úplně jednoduchá. Sovětská vojska…