Skupina příslušníků 33. pluku československých legií v Alpách
Fotogalerie
Formování československých zahraničních dobrovolnických jednotek (později označovaných jako legie) na území Itálie prošlo poměrně složitým vývojem. Neexistovala zde žádná krajanská kolonie, jako tomu bylo v případě Francie či Ruska. Po rozpačitých začátcích se základem československého vojska v Itálii stala zajatecká, v podstatě nevojenská organizace Československý dobrovolnický sbor, založená počátkem roku 1917. Teprve v dubnu roku 1918 však došlo k uzavření smlouvy mezi italskou vládou a Československou národní radou o vytvoření vojenského sboru.
Záhy vznikly i čtyři československé střelecké pluky (označené jako 31.-34.), a to přeformováním do té doby krátce existujících pracovních táborů, které byly jakousi přechodnou formou zapojení Čechů a Slováků po boku italské armády před uzavřením dohody. Nejprve byl do bojů na italsko-rakouské frontě zapojen 1. prapor 33. čs. střeleckého pluku, v září 1918 už bojovaly všechny čs. pluky ve známé bitvě o Doss Alto. Samotnému střetnutí předcházel přesun čs. pluků na frontu, kde zaujaly své pozice ve dvacetikilometrovém sektoru, ohraničeném jezerem Lago di Garda z jedné strany a řekou Adiži z druhé. Centrálním bodem střeženého úseku byl právě vrcholek Doss Alto (703m).
Rakouský útok na tuto kótu proběhl dne 21. září. Soustředěná palba rakouského dělostřelectva směřovala především na československé pozice na ní. Poté následoval útok ze severozápadního a severovýchodního postavení. Hlavní tíha obrany spočívala na 33. československém střeleckém pluku, kterému se po posílení zálohami úspěšně podařilo nepřítele vypudit ze zákopových pozic a ubránit je.
Aktuálně
Přihlaste do konce ledna své příspěvky na květnovou konferenci "Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách"
V kostele sv. Jana Nepomuckého v Praze se dnes konalo poslední rozloučení s generálporučíkem v. v. Miloslavem Masopustem
Kárne výbory v zahraničnej československej armáde počas druhej svetovej vojny
Přijďte i v roce 2026 na naše tradiční akce. Zde je jejich přehled
Až do konce dubna můžete navštívit výstavu o roce 1945
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
