Skupinový snímek obžalovaných za Hitlerův „pivní puč“

Skupinový snímek obžalovaných za Hitlerův „pivní puč“

Fotogalerie

Snímek obžalovaných za Hitlerův „pivní puč“, pořízený roku 1924 v Mnichově. Adolf Hitler (1), Erich Ludendorff (2), Ernst Röhm (3), Wilhelm Frick (4), Hermann Kriebel (5), Heinz Pernet (6), Wilhelm Brückner (7) a Friedrich Weber (8). Vpravo od Fricka Robert Wagner. Foto sbírka VHÚ.
Skupinový snímek obžalovaných za Hitlerův „pivní puč“, pořízený roku 1924 v Mnichově. Osmice obžalovaných je označena čísly – Adolf Hitler (1), Erich Ludendorff (2), Ernst Röhm (3), Wilhelm Frick (4), Hermann Kriebel (5), Heinz Pernet (6), Wilhelm Brückner (7) a Friedrich Weber (8). Vpravo od Fricka Robert Wagner.

Neúspěšný Hitlerův a Ludendorffův pokus o převrat v Německu se uskutečnil ve dnech 8. až 9. listopadu 1923 v Mnichově. Po jeho porážce byl Hitler spolu s organizátory označenými na snímku (vyjma Ludendorffa) vzat do vazby. Posledním obžalovaným v této skupině byl mnichovský policejní prezident Ernst Pöhner. Hermann Göring a Rudolf Hess uprchli do Rakouska, odkud se Hess později vrátil a byl v jiném procesu rovněž postaven před soud.

Soud s Hitlerovou skupinou začal 26. února 1924 v budově Ústřední pěchotní školy Reischwehru v Mnichově a ukončen byl 1. dubna 1924. Předsedající soudce Georg Neithardt měl pro motivy pučistů pochopení a odmítl Hitlera jakožto rakouského občana vyhostit. Hitler vzal všechnu vinu na sebe a kryl Ludendorffa, čímž vzbudil sympatie veřejnosti. Ludendorff byl osvobozen. Hitler byl odsouzen na 5 let pevnostního vězení a k pokutě, stejně tak Kriebel, Weber a Pöhner; zbylí obžalovaní dostali kratší tresty. Odsouzení nacisté se v pevnostní věznici Landsbergu těšili dobrým podmínkám. Hitler ve vězení pracoval na své knize Mein Kampf a byl podmínečně propuštěn již 20. prosince 1924, ostatní jej záhy následovali.

Wilhelm Frick zastával v letech 1933–43 post ministra vnitra, poté byl jmenován říšským protektorem Protektorátu Čechy a Morava. Roku 1946 byl popraven v Norimberku. Robert Wagner se stal gauleiterem Bádenska a za války spravoval okupované Alsasko, za což byl roku 1946 popraven Francouzi.

 

Aktuálně


Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…