Alois Josef Eliáš (29. 9. 1890, Královské Vinohrady–19. 6. 1942, střelnice v Kobylisích) byl ruský a francouzský legionář, voják, politik, účastník domácího odboje za druhé světové války a předseda protektorátní vlády mezi léty 1939 a 1941. Za svou odbojovou činnost byl nacisty jako jediný premiér okupovaného státu popraven.
Po skončení první světové války a bojů doprovázející vznik Československa chtěl Eliáš z armády odejít a věnovat se civilní kariéře. Tehdejší ministr obrany Václav Klofáč ho však přesvědčil, aby zůstal. Tím rozhodl o Eliášově dalším osudu. V únoru 1920 byl přidělen jako velitel k pěšímu pluku č. 21 do Čáslavi. Zde záhy poznal slečnu Jaroslavu Kosákovou, dceru majitele rozlehlé usedlosti v nedalekých Žlebech, která byla o šest let mladší. Ačkoli Eliáš pocházel z prosté krejčovské rodiny, hodnost majora i aureola válečného hrdiny z něj jistě činili žádaného partnera. Události nabraly rychlý spád a 24. září téhož roku se konala svatba.
Ve slavnostní den si novomanželé navlékli na prst jednoduché zlaté snubní prsteny, které symbolizují závazek, spojení a věrnost. Dochovaný prsten Aloise Eliáše je prost jakýchkoli ozdob, pouze na vnitřní straně se nachází velmi decentní ražba s iniciály.
Vnější průměr 22,3 mm
Prsten byl do sbírky VHÚ Praha získán v roce 2005.