Německý letecký kulomet MG 15 zkonstruoval v roce 1932 Louis Stange u firmy Rheinische Metallwaaren- und Maschinenfabrik v Düsseldorfu. Svými technickými parametry odpovídal tehdejším potřebám, kladeným na pozorovatelskou výzbroj osádek řady typů německých letadel, a jako takový byl používán až do konce druhé světové války. Fungoval na principu uzamčeného závěru s krátkým zpětným pohybem hlavně a k jeho uzamčení sloužilo otočné uzamykací pouzdro se dvěma protilehle uloženými kladičkami a šroubovými řídicími plochami. Na rozdíl od jiných typů byl MG 15 zásobován dvojitým bubnovým zásobníkem s kapacitou 75 nábojů, nasazovaným shora na pouzdro závěru. Pevné spojení se zásobovacím mechanismem také zvětšovalo v závislosti na konstrukci palubní lafety rozsah palebných úhlů zbraně.
Do výbavy palubního střelce náležela rovněž souprava, zpravidla upevněná na nosnících draku střeliště tak, aby ji mohl střelec otevřít a vyjmout potřebnou součást. Pouzdro vyrobené z tvrzené kůže o velikosti 177 x 186 x 25 mm mělo na zadní stěně nanýtovány tři ocelové pásky, jež sloužily k zavěšení soupravy. Sada o hmotnosti 756 gramů obsahovala olejničku, vytahovač přetržených nábojnic, dva náhradní vytahovače nábojnic, dvě vodicí tyče úderníku s napínací pákou včetně dvou úderníků. Všechny díly nesly zpravidla přejímací značku zbrojního úřadu Luftwaffe s číslem 2, případně kód či značku výrobce.
V nomenklatuře Luftwaffe měla souprava přiděleno číslo Fl. 46475, jež bývá kromě označení výrobce také vyraženo na přední stěně pouzdra.
Soupravu z roku 1939, vyrobenou firmou Heinrich Krieghoff v Suhlu získalo muzeum darem v roce 2017.