Vojenskou busolu systému Adrianov navrhl v roce 1907 ruský vojenský kartografu Vladimír Nikolajevič Adrianov (1875–1938). Praktická busola zaznamenala několik exportních úspěchů a v roce 1940 byla její náramková verze zavedena i do výbavy Dělnicko-rolnické rudé armády. V letech 2. světové války se s busolami Adrianov mohli důvěrně seznámit i vojáci československé vojenské jednotky v SSSR.
Busola se vyznačuje jednoduchou konstrukcí, která postačuje pro základní orientaci v terénu. Otočný kotouč disponuje stupnicí o 360 stupních, případně 6000 milsech. Z dalších částí lze zmínit aretaci střelky a průzor pro zaměření bodu v krajině. Na rozdíl od většiny dnešních systémů není busola Adrianov plněna kapalinou, což se projevuje v delším čase nutném pro ustálení střelky.
Prezentovaná busola byla vyrobena v roce 1943 a na zadní straně má vyryto písmeno „K“, které odkazuje k osobě majitele. Tím byl kontroverzní československý důstojník a příslušník oranské skupiny Oldřich Kvapil (12. 11. 1918 1. 1. 2011). Stín na jeho příkladnou válečnou kariéru vrhli především boje u vesnice Machnówka na počátku karpatsko-dukelské operace, kdy ve snaze zabránit panice zahájil palbu do prchajících vojáků svého vlastního praporu. Po válce se přimkl ke komunistické straně a dosáhl generálské hodnosti. Pro nesouhlas s okupací Československa byl v roce 1975 z armády propuštěn a až do důchodu pracoval jako dělník v pivovaru.
Materiál: bakelit, kov, sklo, kůže
Rozměry: průměr busoly 48 mm, výška busoly 15 mm, délka řemínku 282 mm, šířka řemínku 10 mm
Kompas věnoval tehdejší plk. Oldřich Kvapil do sbírky VHÚ Praha v roce 1966.