Sovětská přilba SSh 36

Sovětská přilba SSh 36

Součástí velkých změn v Rudé armádě byla v druhé polovině 30. let i výstrojní reforma. Inspirací pro celou řadu výstrojních součástek se stala rodící se německá armáda. Nejinak tomu bylo i u přileb. Až do poloviny 30. let Rudá armáda používala tehdy nejrozšířenější francouzskou přilbu vz. 15 Adrian. V roce 1936 byla dána do výroby přilba označená jako SSh 36, která se při pohledu zepředu nápadně podobala německé přilbě vz. 35. Přilbu SSh 36 zkonstruoval nadporučík Alexandr Abramovič Shvartz z tehdejšího zásobovacího velitelství Rudé armády. Při konstrukci vycházel nejen z nové německé přilby vz. 35, ale i z první pokusné přilby nezavedeného vzoru z počátku 30. let, která se nápadně podobala prvoválečné německé přilbě vz. 16.
Přilba SSh 36 poskytovala nositeli dobrou ochranu hlavy. Hřeben na vrcholu přilby sloužil, po vzoru staré „adrianky“, jako kryt větracího otvoru. Někteří škodolibci tehdy říkali, že hřeben měl odvádět rány šavlí. Přilba byla použita zejména v rusko-finské válce. Vojáci často vytrhávali nevyhovující hadrové vnitřky a nasazovali přilby přímo na ušanky (beranice). Dále byly tyto přilby použity při napadení Polska a Pobaltí, velké množství se jich také v letech občanské války dostalo ke španělským republikánům. Vyráběny byly ve čtyřech velikostech a dnes jsou již poměrné vzácné. V roce 1939 byl pro potřeby Rudé armády představen prototyp přilby s označením SSh 39, který se stal základem pro druhou nejrozšířenější přilbu na světě, typ SSh 40 neboli vz. 40. V Armádě České republiky je tato přilba stále zavedena jako vz. 52. Změna po tak krátké době byla nutná z mnoha důvodů. V souvislosti s přípravou Rudé armády na válku s Německem bylo poukazováno na velkou podobnost siluety sovětského vojáka s německým a možnost jejich záměny. Dalším důležitým faktorem byla i složitost a nákladnost výroby oproti jednoduché a praktické přilbě SSh 39, později SSh 40. Tradovalo se, že používání této přilby odmítl i maršál Semjon Michajlovič Buďonyj, po té, co ji přesekl svojí šaškou (šavlí).

Přilba byla do sbírek VHÚ získána převodem v 50. letech 20. století.

Aktuálně



Před 80 lety začal útok s cílem osvobození Brna. Doprovázely jej ztráty obou stranách

Před 80 lety začal útok s cílem osvobození Brna. Doprovázely jej ztráty obou stranách

15. 04. 2025
Brněnská fáze bratislavsko-brněnské operace v dubnu 1945 nebyla úplně jednoduchá. Sovětská vojska…
Navštivte výstavu o Pražském povstání u  cyklostezky vedoucí okolo Armádního muzea Žižkov

Navštivte výstavu o Pražském povstání u cyklostezky vedoucí okolo Armádního muzea Žižkov

11. 04. 2025
Za zeleným plotem zadního traktu Armádního muzea Žižkov, kolem nějž vede hodně…
Navštivte výstavu „Co srdce pojí, moře nerozdvojí: Čeští krajané v USA 1848–1918“ v Armádním muzeu Žižkov

Navštivte výstavu „Co srdce pojí, moře nerozdvojí: Čeští krajané v USA 1848–1918“ v Armádním muzeu Žižkov

09. 04. 2025
V Armádním muzeu Žižkov byla zahájena výstava s názvem "Co srdce pojí,…
Historik Jiří Plachý ve speciálním díle podcastu Kamufláž plus hovořil o pozemních silách na západní frontě

Historik Jiří Plachý ve speciálním díle podcastu Kamufláž plus hovořil o pozemních silách na západní frontě

08. 04. 2025
Speciální čtyři díly podcastu Kamufláž plus se věnují tématu 80. výročí konce…
Začíná výstava „Co srdce pojí, moře nerozdvojí: Čeští krajané v USA 1848–1918“. Připomene osudy českých přistěhovalců

Začíná výstava „Co srdce pojí, moře nerozdvojí: Čeští krajané v USA 1848–1918“. Připomene osudy českých přistěhovalců

06. 04. 2025
V Armádním muzeu Žižkov bude ve středu 9. dubna slavnostně zahájena výstava…