Sovětští dělníci při instruktáži střelby z kulometu Maxim

Sovětští dělníci při instruktáži střelby z kulometu Maxim

Snímek, pořízený na přelomu dvacátých a třicátých let, zachycuje sovětské dělníky při instruktáži střelby z kulometu Maxim. Kulomet spočívá na podstavci s kolečky ruského konstruktéra Sokolova a byl z něj sundán ocelový štít, typický pro ruské a sovětské kulomety Maxim.

 

Otcem tohoto prvního skutečného kulometu byl původně americký občan Hiram Stevens Maxim (1840–1916), který se jako vynálezce uplatnil již ve Spojených státech. Po sporech s Thomasem Alvou Edisonem se přestěhoval do Spojeného království a roku 1884 si patentoval svůj kulomet. Jednalo se o převratnou, plně automatickou zbraň, jež měla kadenci až 666 ran za minutu. Kulomet byl chlazen vodou – vodní chladič poskytoval tomuto kulometu typický tlustý tvar hlavně. Hlavní nevýhodou byla vysoká hmotnost kulometu, jež společně s hmotností podstavce, vody na chlazení a nábojového pásu vysoce přesahovala 60 kg.

Maximův kulomet se záhy ocitl ve výzbroji armád mnoha zemí, velkých i malých. Velice významnou roli hrál v koloniálních válkách – Evropanům mnohokrát pomohl triumfovat i nad nesmírnou početní převahou domorodců. Britský básník Hilaire Belloc ocenil zásluhy tohoto kulometu verši:

„Ať se stalo cokoli, my měli

kulomet Maxim, a oni neměli.“

V moderním válčení se kulomet Maxim plně osvědčil za rusko-japonské války v letech 1904–05. Přestože byl kulomet Maxim v okamžiku vypuknutí první světové války již tři desetiletí starý, byl zcela nepostradatelný pro armády četných velkých i malých států, a to v mnoha modifikacích – britský kulomet Vickers, německý MG 08. V bojích se projevila široká adaptabilita Maximovy konstrukce – kulomety byly montovány na letadla, vozidla i lodě.

Ruská armáda za první světové války používala kulomet Maxim vz. 1910, vyráběný v Tule. Tento kulomet byl upraven na obvyklý ruský náboj 7,62x54R, byl vybaven ocelovým štítem a podstavcem s kolečky. Samozřejmě se uplatnil i za občanské války v Rusku, například na tačankách, vozech tažených koňmi a vyzbrojených právě tímto kulometem. Ocitl se i ve výzbroji československých legií v Rusku. Kulomet Maxim vz. 1910 prošel v SSSR dílčími modernizacemi a vyráběn byl až do konce druhé světové války. V tomto konfliktu jej Rudá armáda opět široce využívala, a opět se ocitl i ve výzbroji Čechoslováků bojujících na Východě.

 

Aktuálně



Úpravy plánu zbrojní výroby v letech 1958 až 1960

Úpravy plánu zbrojní výroby v letech 1958 až 1960

14. 02. 2026
Zbrojní výroba v druhé polovině 50. let prošla řadou zásadních zvratů. Jednu ze…
Veteráni UNPROFOR/ UNCRO opět vzpomínali na svou misi

Veteráni UNPROFOR/ UNCRO opět vzpomínali na svou misi

12. 02. 2026
V kinosále Armádního muzea Žižkov se ve středu 11. února konalo další…
Připomínka data narození: JOSEF BUBLÍK / 12. února 1920 - 18. června 1942

Připomínka data narození: JOSEF BUBLÍK / 12. února 1920 - 18. června 1942

12. 02. 2026
Dnes si připomínáme datum narození příslušníka československého pěšího pluku 2 ve Francii…
Jak Veteráni budoucích válek otřásli Amerikou

Jak Veteráni budoucích válek otřásli Amerikou

09. 02. 2026
Před 90 lety vzniklo ve Spojených státech pozoruhodné protiválečné hnutí, které pomocí…
V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

06. 02. 2026
Historik Vojenského historického ústava Praha Jiří Plachý napsal novou knihu s titulem „Výsadkáři…