Sovětští dělníci při instruktáži střelby z kulometu Maxim

Sovětští dělníci při instruktáži střelby z kulometu Maxim

Snímek, pořízený na přelomu dvacátých a třicátých let, zachycuje sovětské dělníky při instruktáži střelby z kulometu Maxim. Kulomet spočívá na podstavci s kolečky ruského konstruktéra Sokolova a byl z něj sundán ocelový štít, typický pro ruské a sovětské kulomety Maxim.

 

Otcem tohoto prvního skutečného kulometu byl původně americký občan Hiram Stevens Maxim (1840–1916), který se jako vynálezce uplatnil již ve Spojených státech. Po sporech s Thomasem Alvou Edisonem se přestěhoval do Spojeného království a roku 1884 si patentoval svůj kulomet. Jednalo se o převratnou, plně automatickou zbraň, jež měla kadenci až 666 ran za minutu. Kulomet byl chlazen vodou – vodní chladič poskytoval tomuto kulometu typický tlustý tvar hlavně. Hlavní nevýhodou byla vysoká hmotnost kulometu, jež společně s hmotností podstavce, vody na chlazení a nábojového pásu vysoce přesahovala 60 kg.

Maximův kulomet se záhy ocitl ve výzbroji armád mnoha zemí, velkých i malých. Velice významnou roli hrál v koloniálních válkách – Evropanům mnohokrát pomohl triumfovat i nad nesmírnou početní převahou domorodců. Britský básník Hilaire Belloc ocenil zásluhy tohoto kulometu verši:

„Ať se stalo cokoli, my měli

kulomet Maxim, a oni neměli.“

V moderním válčení se kulomet Maxim plně osvědčil za rusko-japonské války v letech 1904–05. Přestože byl kulomet Maxim v okamžiku vypuknutí první světové války již tři desetiletí starý, byl zcela nepostradatelný pro armády četných velkých i malých států, a to v mnoha modifikacích – britský kulomet Vickers, německý MG 08. V bojích se projevila široká adaptabilita Maximovy konstrukce – kulomety byly montovány na letadla, vozidla i lodě.

Ruská armáda za první světové války používala kulomet Maxim vz. 1910, vyráběný v Tule. Tento kulomet byl upraven na obvyklý ruský náboj 7,62x54R, byl vybaven ocelovým štítem a podstavcem s kolečky. Samozřejmě se uplatnil i za občanské války v Rusku, například na tačankách, vozech tažených koňmi a vyzbrojených právě tímto kulometem. Ocitl se i ve výzbroji československých legií v Rusku. Kulomet Maxim vz. 1910 prošel v SSSR dílčími modernizacemi a vyráběn byl až do konce druhé světové války. V tomto konfliktu jej Rudá armáda opět široce využívala, a opět se ocitl i ve výzbroji Čechoslováků bojujících na Východě.

 

Aktuálně



Vyšlo čtvrté letošní číslo Historie a vojenství s hlavní studií o československém důstojníkovi vojenské zpravodajské služby OBZ Adolfu Püchlerovi

Vyšlo čtvrté letošní číslo Historie a vojenství s hlavní studií o československém důstojníkovi vojenské zpravodajské služby OBZ Adolfu Püchlerovi

29. 11. 2025
Poslední číslo Historie a vojenství letošního roku otevírá studie o československém důstojníkovi…
Poděkování za službu: Vojáci z misí po celém světě převzali ocenění na pražském Vítkově

Poděkování za službu: Vojáci z misí po celém světě převzali ocenění na pražském Vítkově

28. 11. 2025
Po návratu ze zahraničních operací byli dnes v Národním památníku na Vítkově…
Ve čtvrtek 27. listopadu v Armádním muzeu  promítneme filmy z naší sbírky. Přijďte se podívat na díla později známých filmařů

Ve čtvrtek 27. listopadu v Armádním muzeu promítneme filmy z naší sbírky. Přijďte se podívat na díla později známých filmařů

26. 11. 2025
Ve čtvrtek 27. listopadu se koná již tradiční komentované promítání filmů ze…
Katastrofa lodi Patria 25. listopadu 1940

Katastrofa lodi Patria 25. listopadu 1940

25. 11. 2025
Využití uprchlíků jako zbraně, určené k rozvrácení území protivníka, není vynález posledních desetiletí.…
V Armádním muzeu Žižkov převzali hrdinové třetího odboje dekrety a pamětní odznaky za protikomunistický odboj

V Armádním muzeu Žižkov převzali hrdinové třetího odboje dekrety a pamětní odznaky za protikomunistický odboj

24. 11. 2025
V Armádním muzeu Žižkov se v pondělí 24. listopadu sešli hrdinové třetího odboje. Z rukou…