Sovětští dělníci při instruktáži střelby z kulometu Maxim

Sovětští dělníci při instruktáži střelby z kulometu Maxim

Snímek, pořízený na přelomu dvacátých a třicátých let, zachycuje sovětské dělníky při instruktáži střelby z kulometu Maxim. Kulomet spočívá na podstavci s kolečky ruského konstruktéra Sokolova a byl z něj sundán ocelový štít, typický pro ruské a sovětské kulomety Maxim.

 

Otcem tohoto prvního skutečného kulometu byl původně americký občan Hiram Stevens Maxim (1840–1916), který se jako vynálezce uplatnil již ve Spojených státech. Po sporech s Thomasem Alvou Edisonem se přestěhoval do Spojeného království a roku 1884 si patentoval svůj kulomet. Jednalo se o převratnou, plně automatickou zbraň, jež měla kadenci až 666 ran za minutu. Kulomet byl chlazen vodou – vodní chladič poskytoval tomuto kulometu typický tlustý tvar hlavně. Hlavní nevýhodou byla vysoká hmotnost kulometu, jež společně s hmotností podstavce, vody na chlazení a nábojového pásu vysoce přesahovala 60 kg.

Maximův kulomet se záhy ocitl ve výzbroji armád mnoha zemí, velkých i malých. Velice významnou roli hrál v koloniálních válkách – Evropanům mnohokrát pomohl triumfovat i nad nesmírnou početní převahou domorodců. Britský básník Hilaire Belloc ocenil zásluhy tohoto kulometu verši:

„Ať se stalo cokoli, my měli

kulomet Maxim, a oni neměli.“

V moderním válčení se kulomet Maxim plně osvědčil za rusko-japonské války v letech 1904–05. Přestože byl kulomet Maxim v okamžiku vypuknutí první světové války již tři desetiletí starý, byl zcela nepostradatelný pro armády četných velkých i malých států, a to v mnoha modifikacích – britský kulomet Vickers, německý MG 08. V bojích se projevila široká adaptabilita Maximovy konstrukce – kulomety byly montovány na letadla, vozidla i lodě.

Ruská armáda za první světové války používala kulomet Maxim vz. 1910, vyráběný v Tule. Tento kulomet byl upraven na obvyklý ruský náboj 7,62x54R, byl vybaven ocelovým štítem a podstavcem s kolečky. Samozřejmě se uplatnil i za občanské války v Rusku, například na tačankách, vozech tažených koňmi a vyzbrojených právě tímto kulometem. Ocitl se i ve výzbroji československých legií v Rusku. Kulomet Maxim vz. 1910 prošel v SSSR dílčími modernizacemi a vyráběn byl až do konce druhé světové války. V tomto konfliktu jej Rudá armáda opět široce využívala, a opět se ocitl i ve výzbroji Čechoslováků bojujících na Východě.

 

Aktuálně



Před 100 lety - Aero bulletin číslo 30 - 15. července 1926

Před 100 lety - Aero bulletin číslo 30 - 15. července 1926

15. 07. 2026
Št. kpt. Stanovský udělal již 12.785 km. Dle nového telegramu, zaslaného štkpt.…
Zemřel kameraman Jiří Krob, výrazná osobnost Československého armádního filmu

Zemřel kameraman Jiří Krob, výrazná osobnost Československého armádního filmu

14. 07. 2026
Dne 12. července 2026 zemřel ve věku 85 let Mgr. Jiří Krob,…
PŘED 100 LETY - Aero bulletin č. 29 - 14. července 1926

PŘED 100 LETY - Aero bulletin č. 29 - 14. července 1926

14. 07. 2026
Štábní kapitán Stanovský v Athénách Telegram zaslaný štkpt. Stanovským z Athén oznamuje…
Výročí: Bitva na Vítkově v roce 1420 nevybočovala z rámce středověkých střetů

Výročí: Bitva na Vítkově v roce 1420 nevybočovala z rámce středověkých střetů

14. 07. 2026
Ačkoli je pojem „Bitva na Vítkově“ známý snad každému školákovi, o skutečném…
PŘED 100 LETY - Aero bulletin č. 25 - 9. července 1926

PŘED 100 LETY - Aero bulletin č. 25 - 9. července 1926

09. 07. 2026
Štábní kapitán Stanovský v Cařihradě. Z Bukurešti odletěli naši letci ve čtvrtek…